V pátek 14. února, na společenském večeru pro dospělé, se na jeho písničky s taneční vložkou blýskli deváťáci i pedagogický sbor, o den později na maškarním plese jejich děti. Dospělí v kostýmech čertů nebo včelky Máji jim k tomu připravili zábavný program, plný tance a her. A kdo zrovna nechtěl tancovat, mohl ve vedlejším sále využít připravenou zábavu či si zasoutěžit o sladkou odměnu.

„Ples to byl desátý, maškarní je o něco mladší. Bylo nám líto nevyužít nazdobených tanečních sálů, ve které obě naše tělocvičny tradičně proměňujeme a také jsme chtěli dopřát plesovou zábavu i dětem. Dnes už je můžeme počítat na stovky,“ zrekapituloval dosavadní historii školních plesů ředitel Pavel Nimrichtr, který se do připraveného programu po oba dny také sám aktivně zapojil.

„Když jsem byl malý, toužil jsem chodit na maškarní. Jenže tenkrát se žádné nekonaly, tak si karnevalovou zábavu užívám alespoň prostřednictvím svých dětí,“ vysvětlil tatínek Martin, proč posledních několik let míří s okostýmovanými dětmi právě sem. „Je tu pěkné prostředí, dobrá zábava a děti mají dostatek prostoru se vyběhat a při soutěžích se zabavit,“ ocenila maminka Zuzana.

A na zesnulého Slavíka se vzpomínalo nejen tancem a hudbou, ale například také názvy stanovišť, které dětem poskytovala zábavu. Jít za štěstím například mohly se zavázanýma očima, dát dělovou ránu při shazování kuželek, Lady karneval si zpívat při tvorbě škrabošek nebo si osladit kávu, pokud našly cukr.