Oslavy odstartovala v úterý 24. března vernisáž fotografické výstavy Vyznání Jeseníkům, která bude v Rytířském sále Vodní tvrze v Jeseníku k vidění až do 25. dubna.

Rytířský sál praskal při vernisáži ve švech. Zjistit, jak deset fotografů vnímá krásu Jeseníku, poslechnout si koncert a zasmát se vtipům baviče Zdeňka Korčiána přišly desítky lidí. „Máme rádi jesenickou přírodu. Jsme odtud, tak jsem se přišla podívat a zjistit, co třeba neznám,“ řekla Milada Vintrová.

Se svým devítiletým synem si se zaujetím prohlížela fotografii z lokality kolem Pradědu snímanou z ptačí perspektivy. Dohadovali se, kudy přesně vede naučná stezka údolím Bílé Opavy, kterou se dostali na vrchol nejvyšší hory Jeseníků. Jejího syna Jana zase upoutala fotografie ledňáčka.

„Díky fotografiím se návštěvníci mohou pokochat překrásnými panoramaty, proletět se nad Jeseníky s Janem Vondrou, zajít na krásná místa s Leo Burešem, podívat se na východ slunce u Petrových kamenů s Liborem Malým. Nejmladší generace je na výstavě zastoupená Tomášem Pospíšilem a Petrem Šajem. Ti zase ukazují záběry z ptačí říše,“ přiblížil výstavu vedoucí Správy CHKO Jeseníky Jan Halfar.

Jeho osobně silně oslovily zvláštní panoramatické černobílé fotografie Otto Haucka. „Fotí sovětským fotoaparátem Horizont, který je jedinečný. Objektiv při focení oběhne půlkruh a musí se používat obezřetně. Stačí chybička a fotograf se na fotografii ocitne sám,“ přiblížil zvláštnost tohoto přístroje Halfar. Jednu fotografii autor musel dokonce retušovat, protože se na ní objevila jeho noha.

V Chráněné krajinné oblasti Jeseníky se za čtyři desítky let odehrálo hodně změn. Podle Jana Halfara řada z nich nepatří k těm pozitivním.

„Nejhorším zásahem je elektrárna Dlouhé Stráně, která nesmazatelně poznamenala přírodu. Stejně tak i vysílač na Pradědu. Málokdo z nás si ale dokáže pohled na Jeseníky představit bez vysílače,“ řekl Halfar.

On sám má jedno velké přání. „Vyhlášení Národního parku Jeseníky by bylo velkým dárkem pro celé Jeseníky a uznáním jejich hodnot,“ podotkl Halfar.