Opožděné setí jařin se odrazí i na sklizni. Výnosy budou podle zemědělců určitě nižší.

Co den, to metrák, říká lidová pranostika a zemědělci ji potvrzují. Jindy už měli většinu jarních prací za sebou, letos ještě nevyjeli do polí

V Dubické zemědělské odhadují zpoždění jarních prací minimálně na měsíc. „Loni jsme měli už posledního února vše kromě kukuřice zaseto, letos jsme do polí ještě ani nevyjeli. Zima skončila prakticky v pondělí," podotkl ekonom společnosti Radek Musil. Ztrátu na výnosech odhadl na dvacet procent.

Přibližně na dva týdny odhadují zpoždění i ve společnostech Palomo Loštice a Úsovsko. „V této době přitom už měly rostliny odnožovat. Problémem je, že už je dlouhý den. Když se k tomu přidá teplo a sluníčko, rostliny špatně odnoží, což snižuje výnosy. Projeví se i kratší vegetační doba," vysvětlil předseda představenstva společnosti Palomo Loštice Jan Fajt.

„Říká se co den, to metrák. Každý den zpoždění při setí snižuje výnos o metrák na hektar. Pomohl by nám studený květen, pak by škody nemusely být tak velké," doplnil.

„Pozdější zasetí je u ječmene problémem, protože dělá menší odnože a tím pádem jsou menší výnosy. Také cukrovka má zpoždění. U té to sníží výnos tak o pět až deset procent," odhadl Miloš Klíma, agronom Mohelnické zemědělské, která spadá pod společnost Úsovsko.

U cukrovky ale mají zemědělci ještě naději, že při příznivém průběhu jara a léta by škody nemusely být tak velké. Pokud by navíc cukrovary na podzim odsunuly začátek řepné kampaně, mohlo by to pomoci. U obilí se ale sklizeň oddálit nedá.

Zemědělci teď hlavně doufají, že jim v příštích týdnech pomůže příroda. „Pak by se jarní zpoždění dalo dohnat. Potřebovali bychom vyrovnané teploty a rozumné srážky. Teď by hlavně mělo být pár dní sucho, abychom mohli zasít. Pak bychom zase potřebovali déšť," řekl Miloš Klíma.

„Zatím nás počasí nepustilo do polí. Teď bychom potřebovali slunce a vítr, který by je vysušil. Po zasetí pak teplý déšť," dodal Jan Fajt z Paloma.

„Ideální by bylo dlouhé jaro s teplotami kolem deseti až dvanácti stupňů a vlhko. Když se udělá hned velké teplo, rostliny špatné klíčí a vzniká přísušek," přidal se Radek Musil.

Naopak na ozimech se podle oslovených odborníků dlouhá zima zřejmě nijak negativně neprojevila. Vše ale ukáží až následující dny. „Spíše bude problém se škůdci. Přemnožily se myši a potkani," upozornil Radek Musil.

Nezvykle chladný nástup jara přináší komplikace i zemědělcům na Jesenicku. Zejména těm, co chovají zvířata, a takových je na Jesenicku většina. Problémy je se zajištěním krmení.

„Zvířata se nemohou pást a pod sněhem tráva neroste. V loňském roce bylo navíc sucho, takže zásoby krmení nejsou velké," upozornila předsedkyně Okresní agrární komory Jeseník Marie Bubíková.

Navíc nebude včas zaseto, studené počasí zpozdilo polní práce. Jařiny se obvykle sejí v březnu, kukuřice a teplomilné rostliny v dubnu.

„Když je nyní takové počasí, nebude se dát na pole vjet ještě minimálně čtrnáct dní. Výnosy budou pozdním zasetím velmi ovlivněny. Pochopitelně to bude mít dopad na ceny, protože žádné velké zásoby v republice nejsou. Obilí a potraviny bude mít ten, kdo bude mít peníze," míní Bubíková.