Přemnožený kormorán jim totiž každoročně způsobuje velké škody. Živí se výhradně rybami a v zimě se stahuje k řekám, které nezamrzají. Loví ve velkých hejnech a dokáže během krátké doby totálně zdecimovat rybí společenstvo na několika stech metrech toku. Dřív měly řeky meandry a členité břehy, ryby se měly kam schovat. Dnes na regulovaných tocích jsou pro kormorány snadnou kořistí.

Novela vyhlášky prodělala od konce května do 19. června „kolečko" meziresortního připomínkového řízení. Ministerstvo životního prostředí pak sepsalo návrh na vypořádání připomínek a 9. července ho rozeslalo jejich autorům.

„Podle toho, jaká bude jejich reakce, budou případně pokračovat další jednání," řekl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Zdůraznil, že vyřazení kormorána ze seznamu zvláště chráněných druhů by automaticky neznamenalo povolení jeho plošného odstřelu. „Kormorán se nestane lovným druhem podle zákona o myslivosti. Ale povolování odstřelu se zjednoduší a přesune se na úroveň obcí s rozšířenou působností," vysvětlil mluvčí.

Dnes musí rybářské organizace žádat o povolení krajský úřad. V případě zábřežských rybářů, kteří mají revíry i za hranicemi kraje, je nutné vyřizovat povolení v Olomouci i Pardubicích. Platí vždy na několik let. Odstřel pak domlouvají členové výboru organizace s hospodáři mysliveckých sdružení. Za odstřelené opeřence v podobě zobáku mrtvého kormorána jim platí 200 korun za kus. Naposledy měla zábřežská organizace povolení k odstřelu dvaceti kusů na revírech v okolí Zábřeha a patnácti kusů na revírech na Králicku a Lanškrounsku.

„Kolem povolení je spousta papírování. To po přijetí novely snad odpadne," řekl místopředseda zábřežské organizace Jan Šmíd, který má celou agendou kolem odstřelu kormoránů na starosti.

Jednatel územního výboru Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň je k přijetí vyhlášky skeptický. „Myslím si, že v současné podobě spíš neprojde. Proti budou mimo jiné organizace, které se zabývají produkcí ryb na rybnících a dalších rybochovných zařízeních. Po vypuštění kormorána ze seznamu zvláště chráněných živočichů totiž přestanou dostávat náhrady za škody, které jim způsobí. A dokud se počty kormoránů nesníží na únosnou míru, škody budou pokračovat," řekl Přemysl Jaroň. Na tekoucích vodách se škody ani dnes nehradí.

Kormoránům dřív hrozilo vyhynutí, proto se ocitli na seznamu chráněných živočichů. Dnes jsou naopak přemnoženi, jejich počet v Evropě se odhaduje asi na sedm set tisíc jedinců.

„Přes naše území protahují při jarním a podzimním tahu tisíce kormoránů z jiných částí Evropy. Zimuje jich tu osm až deset tisíc ročně. Zvýšená ochrana tedy už není nutná," sdělil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.