Ačkoliv se Josef Lucký narodil ještě před první světovou válkou, duševní svěžest a zvídavost by mu mohl závidět leckterý šedesátník. Jeho životním koníčkem jsou knížky, a tak se nejméně jednou za měsíc objeví mezi regály Městské knihovny v Šumperku a domů si odnáší pravidelnou dávku tištěného slova. Zamířil tam i ve čtvrtek, v předvečer svých 95. narozenin. Tentokrát byla jeho cílem malá oslava, kterou mu knihovna jako svému nejstaršímu čtenáři uspořádala. Šampaňským si Josef Lucký připil nejen s ředitelkou knihovny Zdeňkou Daňkovou, ale i se starostou Šumperka Zdeňkem Brožem (Nez. volba).

„Obdivuji lidi, kteří jsou i ve stáří aktivní, a přeji vám, aby vás chuť číst a poznávat neopustila,“ popřál doyenovi čtenářské obce starosta. Josef Lucký žije v Šumperku od roku 1956, léta pracoval v podniku ŽOS. „Čtu všechno, co je dobré, nemám rád jen knihy o válce a taky ty, které jsou příliš tlusté. K některým se opakovaně vracím a každou si už třicet let zapisuji do starého kalendáře. Ty, které se mi obzvlášť líbí, podtrhnu nebo u nich udělám hvězdičku,“ vypráví Josef Lucký a dodává, že každý člověk by měl být trochu zvědavý.

Velkou knihovnu má i doma. Do té městské chodí velmi rád, pochvaluje si ochotu knihovnic a vadí mu jen stísněný prostor. Uvítal proto informaci, že do tří let by se knihovna měla dočkat další budovy v zahradě, kam přesune oddělení pro dospělé. „Rád bych se toho ještě dožil,“ přeje si Josef Lucký. Starosta mu slíbil, že na slavnostní přestřižení pásky ho určitě pozve.