„Ještě to není úplně ustálené, ale přihlásilo se a komunikujeme zhruba s pětatřiceti lidmi," přiblížil počet lidí zapojených do akce Dušan Duhonský, zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ta akci koordinuje a pozorování bude vyhodnocovat.

Při mapování výskytu šelem se stopaři pohybují v terénu po předem stanovených trasách. Chodí pěšky, jezdí na běžkách nebo používají sněžnice. Hledají ve sněhu či blátě stopy zvířat, případně další pobytové znaky, jako je trus či zbytky kořisti. Podle toho lze odhadnout, kolik šelem ve sledované oblasti žije.

Video malého rysa Blondýna najdete ZDE

Letošní podmínky, kdy napadlo množství sněhu, jsou pro pátrače velmi dobré. „Ještě se situace může nepatrně změnit, jestli hodně přimrzne. Po loňsku a předloňsku, kdy to byla mizérie, to ale letos vypadá velmi dobře," poznamenal Dušan Duhonský.

Mapování velkých šelem se v Jeseníkách uskutečňuje od poloviny osmdesátých let, kdy se zde začali pravidelně objevovat rysové. Dnes dobrovolníci i profesionálové hledají znaky pobytu šelem i v Králickém Sněžníku, Rychlebských horách, Zlatohorské vrchovině nebo v severozápadní části Nízkého Jeseníku. Do průzkumu se zapojují i pracovníci Lesů České republiky.

Z mapování vyplývá, že se v tomto regionu může trvale zdržovat tři až pět rysů. Výskyt jiných velkých šelem nebyl hodnověrně potvrzen. Výsledky letošního průzkumu by měly být k dispozici koncem dubna.

Rysové žijí v České republice především na Šumavě a v Beskydech. Největší populace, sto až sto padesát jedinců, byla v Česku v druhé polovině devadesátých let. Nyní se odhaduje na osmdesát až sto jedinců. Za poklesem stojí především pytláci, kteří kočkovité šelmy vybíjejí.

Rys je velmi plaché zvíře a člověku se vyhýbá. Živého jej mohli lidé na Šumpersku a Jesenicku spatřit před dvěma týdny. V regionu se konala série osvětových přednášek, jejichž hlavní hvězdou byl osmiměsíční rysí kocourek Blondýn.