Podle šéfa zábřežského kulturního domu a také badatele Zdeňka Davida se Welzl setkal s Cimrmanem ve chvíli, když se ze Zábřehu vydal na svou dobrodružnou cestu a ještě před odjezdem se chtěl pokochat pohledem na město od hradební branky.

Právě tam k inspirativnímu setkání dvou osobností došlo, Cimrman totiž nějaký čas pobýval v Zábřehu. Welzl údajně Járu Cimrmana pohostil doutníkem, slivovicí a špekem, ten mu na oplátku věnoval čtyři krejcary. Mince Welzl prý nikdy neutratil.

„Oba měli něco společného, především rádi cestovali. Cimrman byl Welzlův rádce,“ řekl Zdeněk Svěrák.

Autory pamětní desky jsou místní kameník Ivo Urban a kovář Pavel Kopřiva.

Jan Eskymo Welzl byl cestovatel, dobrodruh, lovec a zlatokop. Roky pobýval v nehostinných oblastech Novosibiřských ostrovů a na Aljašce. Podobně jako Jára Cimrman i vynalézal, pokoušel se například sestrojit perpetuum mobile.

„Když budeme uvažovat nad jejich odkazem, právě toto setkání může inspirovat,“ zmínil zábřežský starosta František John.

Socha polárníka a dobrodruha Welzla už roky neodmyslitelně patří k zábřežskému nádraží. Na polárníkovu počest se také každoročně koná festival Welzlování, který letos vyvrcholil odhalením památníčku.