Čistý vzduch v podhůří Jeseníků pomáhá zlepšit jejich zdravotní stav.

„Děti trpí převážně nemocemi z poruch imunitního systému. Časté jsou opakované bronchitidy, astma nebo poruchy funkce štítné žlázy," popsal problémy malých Ukrajinců předseda Tomáš Lukavský, předseda české rady Česko – ruské společnosti, která ozdravné pobyty pořádá.

Právě čistý vzduch je tím prvním, co děti po příjezdu do Jeseníků vnímají.

„Má to velmi kladný vliv na jejich zdraví. Po návratu jsou pak méně často nemocné. Dýchacímu ústrojí hodně pomáhá hra na flétnu. Jelikož jsou to děti českých krajanů, tak jsou také rády za možnost exkurzí a poznávání českých reálií," řekla Hanna Poliščuk, ukrajinská lektorka, která děti doprovází.

Tři týdny, které děti tráví v České republice, jsou naplněné výukou, cvičením, sportem i poznáváním pamětihodností. Dopoledne mají výukový program, kdy si zdokonalují češtinu a ve vlastivědě zároveň poznávají historii i současnost naší země.

Havárie v ČernobyluHavárie v jaderné elektrárně v Černobylu se stala 26. dubna 1986. Jde o nejhorší havárii v historii jaderné energetiky a jednu ze dvou havárií stupně 7 podle mezinárodní stupnice Pohled na černobylskou jadernou elektrárnu zhruba dva dny po katastrofálním výbuchu 4. reaktoru v dubnu 1986Zdroj: ČTK/AP/STRjaderných událostí. Tou druhou je havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku v březnu 2011.
Během riskantního pokusu došlo v Černobylu k přehřátí a následné explozi jednoho z reaktorů. Jádro reaktoru, většina konstrukcí, které ho nesly, a bezpečností systémy byly zničeny nebo těžce poškozeny.
Okolí reaktoru bylo kontaminováno aktivními úlomky jádra a kusy palivových tyčí. Naměřené dávky gamma záření byly odstrašující. Do vzduchu se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule.
Byly těžce kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska, což si vyžádalo evakuaci a přesídlení více než 350 tisíc lidí. Ukrajina, Rusko a Bělorusko dodnes nesou břímě pokračujících nákladů na dekontaminaci a léčení nemocí způsobených černobylskou havárií.
Počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu je obtížné přesně zaznamenat. Odhady se pohybují od sto až sto padesáti osob po bezmála milion.

Na dlouhé pochody nemůžou

Většina dětí, které jsou letos na ozdravném pobytu, tu jsou už podruhé či potřetí, protože opakování pomáhá zlepšit jejich zdravotní stav.

„Ti už mají hlubší znalosti z českých reálií i jazyka. Výuku jsme tomu přizpůsobili. Při poznávání českých dějin je hlavním tématem letošního ročníku sedmisté výročí narození Karla IV. Děti už například sehrály divadlo o životě tohoto panovníka," sdělila vedoucí tábora Jaromíra Lónová.

Děti také hrají na flétnu, což posiluje dýchací cesty, a absolvují i rehabilitační cvičení, například s míči.

Programy vede profesionální tým složený z učitelů češtiny, dějepisu nebo hry na flétnu. Nechybí ani rehabilitační sestra a zdravotnický personál.

„Program musíme přizpůsobit zdravotnímu stavu dětí. Nemůžou třeba chodit na dlouhé pochody nebo mít velkou zátěž," vysvětlila Jaromíra Lónová.

Odpoledne mají děti odpočinkové. Nesmí chybět ani táborová hra. Jelikož se letos koná olympiáda, soutěží se v olympijském duchu i ve Václavově a nechybělo ani úvodní zapalování olympijského ohně.

Mladým potomkům původních českých obyvatel na Ukrajině ale dělá čeština čím dál větší potíže.

„Starší generace babiček a prababiček, které ještě jazyk ovládaly a byly nositelkami tradic, pomalu vymírá, takže češtinu už děti nemají moc v krvi. V krajanských spolcích ale stále jsou kroužky českého jazyka, slaví se české svátky nebo zde působí folklorní soubory," řekl Tomáš Lukavský.

Mám ráda české jídlo i jazyk

Děti, které do České republiky přijely poněkolikáté, už mluví obstojně česky.

„Mám ráda české jídlo i jazyk. Ráda hraji na flétnu, koupu se a líbí se mi i výlety. Nejvíc se mi zatím líbilo v Javoříčských jeskyních," podělila se o své dojmy Máša Procyšina, která přijela na ozdravný pobyt už počtvrté.

Součástí programu jsou i výlety po okolí. Děti tak už navštívily Šumperk i Uničov, podívali se do zoo na Svatém Kopečku i do Javoříčských jeskyní nebo do lázní ve Slatinicích. Čeká je ještě pohádkový hrad Bouzov nebo Karlova Studánka.

Malí Ukrajinci přijeli letos do České republiky už po šestadvacáté. V minulých letech pobývaly i na koupališti Vlčí důl v Bludově nebo v Třemešku u Oskavy.

Ozdravný pobyt pořádá občanské sdružení Česko – ruská společnost s finanční podporou ministerstva zdravotnictví, které hradí pobyt, stravu i dopravu z Ukrajiny. Děti tráví v čisté přírodě v podhůří Jeseníku vždy tři týdny. 

Dětem se u nás tak zalíbilo, že zde teď studujíMožnost opakovaně jezdit na ozdravné pobyty do České republiky pomáhá dětem nejen zlepšit zdravotní stav, naučit se češtinu nebo poznat zajímavosti z historie i současnosti země svých předků. Některým se u nás zalíbí tak, že se tady rozhodnou i studovat.
Počtvrté je nyní na rekondičním pobytu Máša Procyšina. Její bratr byl před čtyřmi lety v České republice také. „Zalíbilo se mu u nás tak, že si po deváté třídě podal přihlášku na gymnázium v Uničově. Byl přijat a nyní tedy studuje v České republice. Další dva účastníci ozdravného pobytu z předchozích let nyní studují na gymnáziu v Šumperku," řekla Jaromíra Lónová, která na šumperském gymnáziu učí.
O studiu v naší zemi uvažuje i Máša Procyšina. „Líbilo by se mi to," říká. Třeba tedy bude následovat svého staršího bratra a přihlásí se na českou střední školu. (mik)