„Čím dál častěji se setkávám s rodinami v sociálních problémech. Dělala jsem i výchovnou poradkyni a cítím, že těchto problémů je stále víc. A jsou možná i závažnější," řekla ředitelka Střední odborné školy gastronomie a potravinářství Silvie Pernicová.

Pro ilustraci uvedla případ jednoho z žáků školy, který žil s matkou v bytě bez vody a elektřiny. Otec, kterému byt patřil, totiž neplatil energie. Manželství obou partnerů nefungovalo.

„Místo toho, aby s problémem přišly, se děti za situaci stydí a dostávají se do dalšího problému. Najednou řešíme neomluvenou absenci. A pokud by kluk přestal být žákem školy, dostává se matka do další finanční pasti," popsala situaci ředitelka Pernicová.

Sociální situace lidí na Jesenicku se podle jejích zkušeností zhoršuje ruku v ruce s tím, jak v regionu postupně zanikají pracovní místa. Například březnový počet lidí bez práce byl loni nejvyšší od roku 2005.

Mnoho rodin kvůli finančním problémům přichází o vlastní bydlení. „Už to nejsou jen svobodné matky, které se dostanou do problémů, ale i celé rodiny," konstatoval Jiří Straka z jesenického azylového domu.

Azylové domy slouží pro ubytování na přechodnou dobu. Podle zkušeností Jiřího Straky však lidé většinou poté nemají možnost, kam jít. „Sociální byty v podstatě neexistují, k dispozici nejsou ani malé byty. A pokud ano, majitelé požadují vysoké kauce, na které ti lidé nedosáhnou," řekl.

Problém by pomohl vyřešit zákon o sociálním bydlení. Podle současných předpokladů by měl platit od konce roku 2016. Není však jasné, kdo bude sociální bydlení zajišťovat. Pokud by odpovědnost padla na samosprávy, znamenala by pro ně obtížně řešitelný úkol.

„Pro obce by to byla hodně velká zátěž. Mnoho kapacit nyní nemáme. Museli bychom je povětšinou vybudovat," poznamenala starostka Jeseníku Marie Fomiczewová.