Úvahy o stavbě údolní přehrady v katastru Loučné nad Desnou padají v souvislosti s protipovodňovou ochranou. Prověřit v rámci krajského územního plánu možnost vybudování takové nádrže doporučili starostové obcí ležících v údolí Desné.

Podle starosty Velkých Losin Miroslava Kopřivy toto řešení naplňuje zásadu, že se povodňové vody mají regulovat v místech jejich vzniku. „Historie ukázala, že velká voda přichází z prostoru Hučivé Desné každých dvacet let. Není správné povodňovou vlnu táhnout mnoho kilometrů, až napáchá škody, a pak přemýšlet, co s ní," řekl Miroslav Kopřiva.

Odkázal tak na záměr vybudovat v katastru Velkých Losin mezi náhonem k papírně a maršíkovskou silnicí protipovodňové poldry. Losinským se toto řešení nelíbí. Narušuje podle nich krajinný ráz a vyřazuje z možného rozvoje devadesát hektarů území, na kterém se budou poldry nacházet. Navíc by nechránily povodněmi několikrát těžce postiženou Loučnou.

Starosta Loučné Jaroslav Sembdner letos v květnu v rozhovoru pro Deník uvedl, že zadržení vody v nádrži na Hučivé Desné by bylo v rámci protipovodňové ochrany pro Loučnou nejschůdnější řešení. Upozornil však, že se celá věc zatím nedostala do stádia detailnějších rozborů. „Pokud by vůbec k něčemu takovému došlo, muselo by být v první řadě sezváno obyvatelstvo Loučné na veřejnou diskusi, kde by lidé byli se vším, co by tato stavba obnášela, seznámeni," řekl Jaroslav Sembdner.

Přehrada v údolí Hučivé Desné však zároveň ve studiích státu figuruje jako potenciální dolní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Spálená. Zvažované dílo s horní nádrží na 1313 metrů vysokém Spáleném vrchu by bylo obdobou pouhé osm kilometrů vzdálené elektrárny Dlouhé Stráně.

Ministerstvo průmyslu dostalo od vlády úkol vytipovat místa vhodná pro stavbu přečerpávacích vodních elektráren. Právě lokalita Spálená byla v minulosti díky svým technickým parametrům vytipována jako jedna z možných.

„Je ovšem pouze jednou z více než padesáti dalších v rámci republiky, které by teoreticky mohly být pro vybudování přečerpávací vodní elektrárny vhodné. Předjímat, zda právě v této lokalitě bude vodní dílo zbudováno, je v současnosti předčasné," sdělil mluvčí ministerstva František Kotrba.

Velkou otázkou je, kdo by stavbu další přečerpávací vodní elektrárny v Jeseníkách financoval. Podle mluvčího skupiny ČEZ pro obnovitelné zdroje je za současných podmínek na energetickém trhu výstavba přečerpávacích elektráren ekonomicky nereálná. I kdyby se podmínky změnily, preferoval by ČEZ výstavbu takových elektráren spíše v lokalitách, kde již existuje horní a dolní nádrž či elektrické vedení.

„Takovou lokalitou by mohla být například elektrárna Orlík s Kamýckým jezerem jako dolní a Orlickým jako horní nádrží," sdělil Martin Schreier.

Je také velmi pravděpodobné, že by stavba ležící v chráněné krajinné oblasti narazila na nesouhlas ochránců přírody, ale i mnoha místních lidí. „V okolí Vřesové studánky je nedotčená krajina, takové dílo by ji zničilo. Jedna přečerpávací elektrárna v Jeseníkách rozhodně stačí," řekla Marie Pecháčková, která lokalitu ráda navštěvuje.