„S Řeckem končíme. Spolupráci jsme zkoušeli prostřednictvím dvou organizací. Ne vždy byly splněny dohody uzavřené mezi žáky a organizacemi. Nebudeme dál tolerovat, aby s našimi studenty v hotelech zacházeli jako s levnou námezdní silou,“ prohlásil ředitel učiliště Josef Podhajský.

K tak razantnímu kroku přivedly školu stížnosti žáků, kteří novodobé otrokářství zažili na vlastní kůži. Zatímco z jiných zemí se studenti vraceli nadšení a těžili se na další praxi, do Řecka se vracet nikdo nechtěl.

„Mám z Řecka špatné zkušenosti. Nemohli jsme se ani normálně najíst. Vzít jsme si mohli teprve to, co zbylo,“ řekla jedna ze studentek, která na svou letní praxi ve slunném letovisku nevzpomíná ráda. Původně tříměsíční stáž ukončila sama po dvou měsících.

Podle ředitele Podhajského je v pořádku, když si studenti připravující se na profesi kuchařů, číšníků a servírek projdou v provozu veškerými činnostmi a vypracují se od píky, ale způsob, jakým s nimi zacházeli v Řecku, tolerovat nemíní.

„Nevyplatili jim například mzdu, na které se dohodli. Ubytování bylo mizerné. Studenti museli dělat práci navíc, ale nedostali to zaplaceno,“ vyjmenoval hlavní nedostatky ředitel.

Zahraniční praxe nejsou součástí výuky, ale jejím nadstandardem. Škola je v tomto případě jen prostředníkem, protože smlouvu podepisuje žák s agenturou.

„Sledujeme však zpětnou vazbu. Komunikujeme pomocí mailů nebo telefonů. A je nefér nabízet něco, co nefunguje,“ vysvětlil ředitel Podhajský.

Řecko je jedinou zemí, kde škola naráží na prazvláštní přístup zaměstnavatelů ke svým studentům. Například ve Francii takové problémy nejsou. Podhajský však přiznal, že před několika lety musel zasáhnout v Německu. „Před šesti lety jsme měli problém v jedné oblasti Německa. Studenti spali v maringotkách, tak jsme je stáhli domů. Teď jezdíme jinam a všichni se vracejí nadšení,“ dodal Podhajský.