„Zjistili jsme, že lidé často vůbec netuší, kolik zajímavého najdou na druhé straně hranice. Když jsme se studenty začali hledat, co zajímavého by se u našich polských sousedů dalo navštívit, byli jsme překvapeni, jak atraktivní místa jsme našli," uvedl koordinátor projektu Jan Jeništa z Katedry slavistiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Na webu dobratrasa.eu studenti zmapovali už více než osmdesát zajímavých míst. Českou stranu zastupují například jesenické lázně, Staroměstské trubičky, velkolosinská papírna nebo poutní místo Maria Hilf u Zlatých Hor. Na polské straně projekt odhaluje třeba most s houpačkou v Glucholazech nebo židovské hřbitovy v Prudniku a Bialé.

Z jednotlivých míst studenti vytvořili tematické trasy. Připomínají pobyt Rudé armády, dobu nacistické nadvlády, spojují poutní místa nebo zajímavé lokality s železniční tematikou.

Na projektu spolupracuje deset zaměstnanců Katedry slavistiky Palackého univerzity s patnácti kolegy ze Slavistického ústavu univerzity v Opoli. Další desítky studentů se na projektu podílejí jako autoři či překladatelé.

„Chtěli jsme udělat něco, co by našlo zájemce nejen z řad našich studentů, ale i žáků základních i středních škol a všech lidí, kteří se zajímají o historii, kulturu či turistiku v příhraničních oblastech," přiblížila vznik projektu jeho vedoucí Ivana Dobrotová.

Studenti i pedagogové se již třetím rokem vydávají do terénu, píší texty a pořizují fotografickou dokumentaci. Vše zaznamenávají do dvojjazyčné interaktivní mapy. Zatím je možné web sledovat v české a polské jazykové verzi, autoři by rádi postupně doplňovali i ruštinu.

I přes desítky popsaných míst hledají tvůrci projektu další zajímavosti. Chystají i nové tematické trasy zaměřené na technické památky nebo hraniční horské vrcholky.

„Osobně jsem zvědavý, s čím studenti přijdou v trase zahrnující nejromantičtější místa. Určitě to nebudou jen hrady a zámky," sdělil Jan Jeništa. Tvůrci rádi přijmou i podněty od veřejnosti, například přes facebookový profil projektu.

Úsilí slavistů je součástí širšího česko-polského projektu Univerzity pro své pohraničí podpořeného z evropských fondů. Dalším výsledkem spolupráce akademiků z obou stran hranic je česko-polsko-ruský Slovník pohraničí. Zachycuje dějiny, kulturu, turistické pamětihodnosti či osobnosti z pohraničí. Výstupem je i monografie o pohraničí vydaná v lednu.