„Na Králickém Sněžníku vytváříme podmínky k tomu, aby se sem divoká příroda mohla vracet. Účastníky vždy lákáme na zážitkový program, který ukáže nový pohled na člověka a přírodu. Dobrovolníci si díky němu snáz uvědomí souvislosti, které z města nelze zahlédnout," řekl koordinátor Týdnů pro divočinu Lukáš Kala.
Dobrovolníci v lese jsou vítaní
Akce se letos uskuteční už potřetí. Správa Chráněné krajinné oblasti si práci dobrovolníků pochvaluje. „Těšíme se na jejich pomoc při nátěrech přirozeného náletu listnatých dřevin v Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník. Vždy mě překvapí profesní složení dobrovolníků. Byli mezi nimi například analytici, architekti, vychovatelka z dětského domova nebo učitelé. Prostě lidé, kteří si jedou odpočinout od civilizace a ještě přitom pomáhají. Mají můj upřímný obdiv a dík," pochválila dobrovolníky Radislava Nožířová ze Správy CHKO Jeseníky.
Za odměnu se účastníci Týdne pro divočinu mohou těšit na zážitkové aktivity a odborné exkurze, které je seznámí s místní flórou i krajinou, aby si lépe představili význam své práce. „Připravili jsme pro ně výstup na vrchol Králického Sněžníku s výkladem o přírodě i historii," doplnila Radislava Nožířová.
Masiv Králického Sněžníku představuje unikátní přírodní lokalitu. Roste tu mnoho vzácných rostlin, například oměj šalamounek, kamzičník rakouský, ovsíř dvouřízný nebo zvonek vousatý. Typický je i vřes obecný.
Třetí nejvyšší a zároveň nejmenší pohoří v České republice je zároveň významným evropským rozvodím. Vody odtud odtékají do Černého, Baltského i Severního moře. Někdy proto bývá označován za střechu Evropy.
Exotická brigáda: bez elektřiny a mobilního signálu
Do této střechy ale „zatéká". V exponované krajině totiž dochází k větrným polomům. Přirozená obnova lesa ze semen místních stromů je pomalá také proto, že mladé stromky okusuje zvěř. Les pak není schopný zadržet dostatek srážek.
Dobrovolníci proto pracují na obnově vysokohorského lesa v souladu s odborným plánem péče o toto území. Bydlí v horské chatě bez elektřiny a mobilního signálu. Práce v kamenném moři spolu s prožitkem z divočiny tak dostává punc romantické exotiky.
„Stále více lidí dává před zahraniční dovolenou přednost právě pobytu v divoké přírodě České republiky. Hnutí Duha nabízí všem ohleduplným turistům, kteří chtějí tyto vzácné kouty svobodné přírody objevovat, výlety do divokých míst naší krajiny v průvodci Poznejte ostrovy české divočiny. Průvodce je možné si objednat zdarma na webových stránkách http://ostrovydivociny.cz," uvedl Jan Piňos z Hnutí Duha
Cílem Hnutí Duha je vyhlásit v České republice oblast divoké přírody o rozloze aspoň tisíc hektarů. Lesy ponechané samovolnému vývoji mají pro poznání přírodních procesů zásadní význam. Přírodovědci, lesničtí a zemědělští odborníci tady mohou studovat přirozené proměny ekosystémů, a tak zjišťovat, jak se krajina přizpůsobuje například změnám klimatu.