„Roste tu řada druhů orchidejí, například prstnatec bezový. Jako v poslední lokalitě v CHKO Jeseníky zde žije saranče vrzavá. Dříve to byl běžný druh, který z krajiny ustoupil kvůli mechanickému sečení a zachoval se jen tam, kde se louky kosí ručně,“ objasnil Vít Slezák ze Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Místní louky celý život ručně kosil Jaroslav Běčák. Díky němu si zdejší příroda zachovala druhovou pestrost.

„Znal tu každou bylinu. I když ležel v nemocnici, velmi mu to tady leželo na srdci. Loni zemřel, tato akce je tak trochu jeho memoriálem,“ řekla za organizátory Zuzana Hanulíková.

Řada účastníků akce se kosy či hrábí chopila v oblečení připomínajícím lidový kroj. K práci jim vyhrávala cimbálová muzika z Kyjova.

„Cítíme, že je dobré hledat kořeny, a kde jsou přetržené, snažíme se na ně alespoň navázat. Louky se tu dříve udržovaly stejným způsobem jako na Valašsku. Tamní kosení bylo spojené se slavnostmi a zvyky,“ objasnil angažmá tradičního moravského folkloru v prostředí Sudet předseda pořádajícího Hnutí Brontosaurus Jeseníky Tomáš Hradil.