Ta je přitom pro klid mezi odsouzenými velmi důležitá. Bez práce se vězni za mřížemi nudí, bez výdělku navíc nemají dost peněz na věci, které si mohou koupit ve vězeňské kantýně. Nervozita na celách pak zákonitě stoupá.

„Daleko větší nároky to bude klást i na personál věznice, zejména na vychovatele, aby pro odsouzené vymysleli náhradní aktivity, kterými by se zabavili,“ uvedl ředitel věznice Vladimír Lang.

Odhaduje, že počet pracovních míst klesne v příštím roce na méně než polovinu. Ohrožena je tím i práce pro civilní zaměstnance věznice, kteří organizují výrobu. Pro sedm z nich má věznice stálé místo v organizační struktuře, dalších patnáct mistrů si ale na sebe musí vydělat zakázkami.

Dlouholetou tradici má na Mírově kvalitní výroba nábytku, pro kterou věznice loni postavila novou výrobní halu. Dělá nábytek zejména pro soudy, státní zastupitelství, policejní stanice a ministerstva. Zakázky v hodnotě pod čtyři miliony korun totiž musejí státní organizace přednostně zadat Vězeňské službě. Letos vyráběli vězni také nábytek za patnáct milionů korun pro Český dům v Moskvě.

Další vězni brousí odlitky pro různé firmy a navíjejí elektromotory pro Siemens. Zatím sice ještě nikdo zakázku neodřekl, ale ze Siemensu už v tomto týdnu přišly signály, že práce bude méně.

Běžně dosahuje zaměstnanost na Mírově k pětašedesáti procentům. To je v typu věznice, kde je většina vězňů v nejtvrdším režimu se zvýšenou ostrahou, velký úspěch. Veškerá výroba se totiž musí odehrávat uvnitř střeženého areálu. Mírov navíc leží stranou průmyslových center.

„Od minulého týdne klesl počet zaměstnaných vězňů o čtyři procenta. Když to půjde dobře, odhaduji, že v příštím roce bude práce jen pro třicet procent vězňů. Bude to problém. Dokud totiž mají odsouzení peníze na kávu a cigarety, jsou relativně v klidu,“ řekl Lang.

Vězni si na Mírově vydělají v průměru osm a půl tisíce korun. Z hrubé mzdy odvádějí věznici čtyřicet procent, maximálně však patnáct set korun. Zbytek jim zůstává.

Ten, kdo práci ani žádné jiné příjmy nemá, dostává sociální kapesné sto korun na měsíc. Z toho si musí kupovat například i hygienické potřeby nebo známky na dopisy. Řada vězňů má navíc dluhy, které díky práci ve věznici splácejí.

Za zdmi mírovského hradu dnes žije 377 odsouzených. Z nich je tři sta dvacet zařazeno do nejpřísnějšího režimu se zvýšenou ostrahou. Sedm mužů si tu odpykává doživotní trest.