V Olomouckém kraji se o dotační balík ve výši 170 milionů korun na rozvoj regionálních kulturních a kreativních center ucházelo pět projektů: stavební úpravy Červeného kostela v Olomouci, kulturně-kreativní centrum Uničov, kulturní a kreativní centrum Zábřeh, výstavba kulturně-edukačního centra v Moravském divadle Olomouc a přestavba KASC v Prostějově na kulturní a kreativní centrum.

Záměry posuzovaly dvě skupiny hodnotitelů: regionální konference a celostátní expertní panel. Členové každé projekty ohodnotili určitým počtem bodů.

Vizualizace nové podoby kulturního domu. Pohled od pošty, přístavba v hnědé barvě.
Rozhodnuto. Zábřeh se pustí do rekonstrukce kulturáku, takto má vypadat

Součástí hodnoticí tabulky je i celkový součet bodů a celkové pořadí. Ministerstvo kultury se rozhodlo dotaci udělit projektům, které podle celkového součtu bodů skončily na prvním a čtvrtém místě v pořadí: přestavbě Červeného kostela a kulturně-edukačnímu centru v Moravském divadle Olomouc.

Mimo hru zůstal projekt z Uničova, v celkovém bodovém součtu druhý, třetí ze Zábřehu a pátý z Prostějova.

Nakonec ani korunu

Způsob přidělení dotací rozčílil starostu Zábřehu Františka Johna.

Starosta Zábřehu František JohnStarosta Zábřehu František JohnZdroj: Archiv města Zábřeh

„Existuje řada dotačních titulů a podle mé zkušenosti bývá respektováno bodové hodnocení. Ministerstvo tvrdí, že vše bylo podle pravidel. Kdyby šlo o dvacet tisíc pro nějaký spolek, ale Zábřeh mohl dostat osmdesát milionů korun. Prošli jsme veškerým hodnocením, měli dobré skóre, existovalo pořadí a nakonec nám nedali ani korunu. Všech 165 milionů skončilo v Olomouci,“ posteskl si František John.

Pořadí? Jen "pracovní podklad"

Dotaci ministerstvo přidělovalo už začátkem roku, podrobné hodnocení se však k němu dostalo až před několika týdny.

Mezi úspěšnými projekty je ten Moravského divadla Olomouc, který v celkovém součtu skončil čtvrtý. Žadatelem byl olomoucký magistrát. Jak si Olomoučtí svůj úspěch vysvětlují?

„Regionální stálá konference a expertní skupina v krajském kontextu navrhly určité pořadí, ale finálním hodnotitelem je v tomto případě Ministerstvo kultury ČR. Regionální stálá konference a expertní skupina jsou pro ministerstvo pouze poradním orgánem, což znamená, že ministerstvo může mít jiná kritéria a doporučením poradních orgánů se nemusí řídit. Na důvod, proč hodnotitel rozhodl jinak, se tedy musíte tázat přímo Ministerstva kultury ČR,“ uvedla Jana Doležalová z Magistrátu města Olomouce.

Kulturní dům v Zábřehu, červenec 2021.
Rekonstrukce kulturáků: Šumperk znovu hledá projektanta, Zábřeh se chystá stavět

Podle ministerstva kultury vycházel základ hodnocení ze součtu bodů prvního a druhého kola hodnocení, konečné rozhodnutí ale vzešlo z projednání expertní komisí.

„Rozhodující doporučení s ohledem na kvalitu/přínos projektů, stěžejní naplnění cílů výzvy a splnění stanovených kritérií pro tento dotační titul dávala expertní komise. Uváděné „celkové pořadí“ je nutné brát jako pracovní podklad bodového hodnocení pro expertní komisi,“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení kabinetu ministra kultury.

Neveřejné projednání s experty

Podle ministerského dokumentu, který popisuje kritéria hodnocení projektů, vychází konečné doporučením ministrovi z neveřejného projednání s hodnotiteli expertní skupiny.

„Na předmětném jednání proběhne zhodnocení výsledků, doporučení projektů k podpoře a finanční výši včetně kvalitativního zhodnocení výsledků dotačního titulu,“ stojí v dokumentu.

Parkování v Zábřehu, náměstí 8. května na začátku srpna 2023.
Zábřeh: zpoplatnění parkoviště u polikliniky budí vášně

Přidělené dotace celkovému součtu bodů neodpovídají v celkem pěti krajích. Zatímco u Olomouckého podpořené projekty odráží body udělené expertní skupinou, u Zlínského byla dotace přiznána i projektu, který nepatřil mezi nejúspěšnější ani v regionálním hodnocení, ani v tom expertním, ani v celkovém součtu bodů.

Olomoucký kraj je navíc vedle Libereckého jediný, v němž se oba podpořené projekty nachází v jednom městě, navíc krajském.

Neprůhledné rozhodování

Podle zábřežského starosty dává nerespektování tabulkového hodnocení prostor pro netransparentní jednání.

„Bytostně mi to vadí jako zástupci žadatele i občanovi, takovým způsobem se veřejné peníze rozdělovat nedají. Tabulkové hodnocení má vnést objektivitu a v jednotlivých body vyjádřených kritériích pak projekty porovnat. Pokud rozhodnutí komise tabulkové hodnocení nerespektovalo, měli špatně nastavená hodnotící kritéria? Pochopil bych snad, pokud by zjistili něco zásadního, co bodování nezohlednilo, například riziko projektu,“ zmínil starosta John.

V celé věci kontaktoval ministra kultury. Odpověď ho však neuspokojila, hodlá se proto obrátit na premiéra Petra Fialu.