Kliknutím zvětšíteVšechny tyto produkty spojuje místo původu. Drátovna v Kamenné - vesnici v kopcích kolem Bradla, nejvyššího bodu Úsovské vrchoviny. „Škála našich výrobků je obrovská a hlavně se snažíme vyhovět tomu, co na trhu není,“ říká vedoucí provozu Drátěná výroba firmy ŽDB Drátovna Petr Vicenec.
Sedíme v kanceláři kamenského závodu a Petr Vicenec přede mě skládá ukázky zdejších produktů.
„Toto je svařovaná síť se čtvercovými oky. Drát se bodově svařuje a vyrábí se z něj tkanina. Filtrační tkanina je naopak volně sázený drát přes drát. Neměří se na oka, ale v mikronech, dle filtrační schopnosti. Svařovanou síť jsme schopni vyrábět do oka 25 milimetrů, u tkaných materiálů jsme schopni vyrábět oka mnohem menších rozměrů, ty nejmenší asi šestnáct mikronů,“ popisuje, zatímco si prohlížím síto z jemného drátu, přes které není skoro ani vidět.
Pro auta, fasády i zdravotnictví
V minulosti závod v Kamenné vyvážel filtrační a svařované tkaniny výhradně v metráži. Na nádraží v sousedním Obědném se nakládaly celé vagony síťoviny zvané rabice, která se používala na omítání stropů. V minulosti ve velkém mířily do Ruska či na Ukrajinu.
Dnes kvůli asijské konkurenci závod vyrábí polotovary, které zákazníci zakomponovávají do svých výrobků. Petr Vicenec mi ukazuje síto vylisované do tvaru kloboučku o průměru zhruba pět centimetrů. „Přes toto je lité hliníkové kolo v autě. Jedno kolo znamená jedno síto,“ vysvětluje.
Obdobný kloubouček, ale zhruba jen centimetrový a z mnohem jemnějšího materiálu, se vkládá do klimatizací aut. Sítko o velikosti sotva nehtu na malíčku je komponentem dýchacího přístroje.
Drátěná dutinka zase slouží pro kotvení tepelných izolací fasád. Zdejší polotovary najdou využití ve vodovodních armaturách, slouží pro separaci olejů či plynů.
Produkty kamenského závodu najdou využití v automobilovém průmyslu, potravinářství, zdravotnictví nebo stavebnictví.
„Škála je obrovská. Snažíme se vyhovět trhu a dodat to, co na trhu není. Většinou jsme subdodavatelé. Výrobu jsme posunuli do finálnějších produktů. Kdybychom vyráběli čistě jen tkaniny, tak se neuživíme,“ objasňuje změny posledních dvou či tří desítek let Petr Vicenec.
Základem všeho je drát
Základem všeho je drát o různém průměru a složení. Cesta k dlouhému a tenkému kousku kovu není vůbec jednoduchá. Ocelové dráty si v Kamenné vyrábí sami.
Na začátku je válcovaný drát o průměru desítek milimetrů připomínající spíše špalek. Ten dodávají Třinecké železárny, mateřská firma ŽDB Drátovny.
V závodě ŽDB v Bohumíně se na velkých strojích natáhne pomocí soustavy průvlaků na nižší průměr. Tento drát putuje do Kamenné, kde ho další stroje přetahují ještě na nižší průměry až o desetinách milimetru. Aby získal zpět požadovanou pevnost, drát se v rámci výrobního procesu žíhá v pecích pod vakuem.
Část drátu následně putuje k zákazníkům, z části se ve tkalcovně tká síťovina. V jedné z hal se tak nachází tkalcovské stavy podobné těm z textilek.
„Je to úplně stejná mašina, jen silnější a robustnější. U kovových drátů jsou větší síly a tlaky, ale jinak je to úplně ten samý proces, jako kdybychom tkali látku na košili,“ ukazuje Petr Vicenec na jeden ze strojů, když procházíme výrobou.
Vesnice v horách s rozbitými cestami
Závod v Kamenné leží uprostřed Úsovské vrchoviny. Vesnice v horách, kam vedou rozbité silnice třetí třídy, není úplně pravděpodobným adeptem pro průmyslovou výrobu.
Ve zdejším neúrodném kraji se lidé od nepaměti zabývali domácím tkalcovstvím výrobou různých sít.
Z této tradice vyšel místní podnikatel Johan Anderlitschka. Po roce 1848 postupně rozšiřoval výrobu drátěného pletiva, až v roce 1873 založil továrnu na drátěné výrobky.
Ta se v obci udržela do současnosti a nyní dává práci sedmi desítkám stálých zaměstnanců. Stejně jako v minulosti i dnes je největším podnikem v okolí.
Vývoz do okolních zemí i Španělska
V kanceláři Petra Vicenece visí rozměrný obraz. Zobrazuje přístav kdesi v orientu.
„Dal ho sem můj předchůdce. Dříve visel v budově naproti vrátnici, to bývala administrativní budova. Dnes se ale nepoužívá, obraz vlhnul a můj předchůdce ho proto dal sem,“ říká vedoucí.
Jinak je původ malby, její stáří i to, co zobrazuje, záhadou.
„Z jakého je roku a odkud pochází, není nikde na obraze napsané. Co jsem se ptal pamětníků, nikdo neví, odkud ten obraz pochází. Myslím, že jeho historii už nikdo nedohledá,“ dodává Petr Vicenec.
Možná zobrazuje stát, kam se kdysi síta z Kamenné vyvážely.
„Dnes je naším největším teritoriem je Polsko, vyvážíme do Itálie, Německa, Slovenska, Maďarska, Španělska. Převážně náš závod vyváží do okolních států,“ uzavírá jeho vedoucí.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
