Kdo projíždí vesničkou Maršíkov, nemůže přehlédnout roubený kostel svatého Michaela z roku 1609. „Je to nejstarší dochovaná roubená stavba na severní Moravě. Nechal jej postavit Přemyslav II. pro zdejší luterány. Teď je kostel katolický a zasvětili ho svatému Michaelovi,“ říká jeho správce Pavel Moravec.
Ještě před nedávnem návštěvníkům vyprávěl, že dřevo, z něhož je maršíkovský kostel a sesterský kostelík v nedaleké Žárové postavený, pochází z původního kostela z Velkých Losin. „Předloni tu ale byla paní od památkářů a říkala, že to není pravda. Velký dřevěný kostel v Losinách tehdy opravdu rozebrali, dřevo prodali a peníze z prodeje použili na výstavbu těchto dvou kostelů,“ vypráví Pavel Moravec.

Z velkolosinského kostela do toho maršíkovského přece jen něco přivezli. „Jsou to malovaná prkna, ze kterých je poskládaná zadní stěna kostela,“ ukazuje Pavel Moravec.
Mezi výzdobou vyniká obraz Nejsvětější Trojice. „Malíř na něm namaloval zeměkouli, na které je německy psaná mapa. Tady jsou Kouty nad Desnou, Loučná, Sobotín i Maršíkov. Přes Sobotín teče Merta, kolem Maršíkova Desná, na Králickém Sněžníku pramení Morava a vlévá se do Dunaje,“ ukazuje unikátní dílo.
Bez jediného hřebíku
O kostelík svatého Martina v nedaleké Žárové se osm let stará Libuše Adámková. „Kostel by dokončený v roce 1611. Dával ho dohromady tesař Hilbert. Stavěl se bez jediného hřebíku, všechno se spojovaly čepy a kolíčky. Dřevo má 550 let, jednou za čas se v něm objeví jedna dvě dírky červotočů, ale jinak je to všechno původní, ani žádná dřevomorka, nic,“ líčí správkyně.
Kostel zaujme velkým počtem lavic. Cedulkami jsou v nich označena místa, která měli „zakoupená“ původní obyvatelé. V obci kdysi žilo sedm set lidí, dnes je to málo přes stovku. Na bohoslužby, které se v Žárové konají od Velikonoc do Vánoc jednou měsíčně, se schází zhruba desítka věřících. „Ze Žárové tu chodím jen já, ale přijíždějí klienti z lázní nebo i lidé z Losin,“ popisuje.
Mezi turisty je ale o kostelík zájem. „Někdy mi volají i čtyřikrát pětkrát za den,“ říká. Oba dřevěné kostely patří obci. „Každoročně máme v rozpočtu částku čtyři sta tisíc až půl milionu korun, za kterou provádíme jejich údržbu. Nátěry střech, údržba sakristie. Teď jsme začali připravovat záměr na restaurování korouhví v Žárové. V Maršíkově je v sakristii rozložený oltář, který je třeba postavit. Veřejnost považuje za důležité postavit chodníky, hřiště a cesty, ale snažíme se každoročně dávat do kostelíků nějakou částku, abychom je udržovali v kondici,“ uzavírá starostka Velkých Losin Jana Fialová.
Věděli jste, že…
Řadu zajímavostí z historie obce a jejího okolí představuje kniha Velké příběhy z malé historie Velkých Losin. Slavnostně bude požehnána v sobotu 24. června od 14 hodin v místním kostele svatého Jana Křtitele.Publikace Velké příběhy z malé historie Velkých Losin.
Za vznikem publikace stojí čtveřice autorů: Jiří Doupal, Zdeněk Gába, Kristina Lipenská a zejména Richard Jašš. Na více než dvou stech stranách vypráví třicítku příběhů, které se ve Velkých Losinách a pod ně spadajících vesnicích v uplynulých staletích odehrály.
Týkají se jak velkých dějin, například mecenáše Jana Ludvíka ze Žerotína nebo příchodu Liechtensteinů na zdejší panství, tak drobností, jako místního skautingu.
Nechybějí ani vyložené zajímavosti, například povídání o tom, jak měla železnice do Koutů prý vést stodolou. Kniha je doplněna množstvím fotografií. Originální je i její obálka vytvořená z velkolosinského ručního papíru.