Velké zásoby munice na Drozdovské Pile v květnu roku 1945 odpálila ustupující německá armáda, tuny střeliva výbuch rozmetal do okolí. Pro Josefa Zárubu, který už desetiletí provozuje hospůdku v malé osadě, má tak letní sezona zvláštní kouzlo. Houbaři mu totiž občas do lokálu donesou místo hříbků i něco „ostřejšího."

„Lidé vědí, že se v munici vyznám, když něco najdou, buď mě zavolají nebo mi střely rovnou přinesou. I když každého varuji, že se na nic nemá sahat," říká Josef Záruba a ukazuje vizitky policejních pyrotechniků, kteří jezdí nalezené střelivo likvidovat. „Někdy to odpálí na místě, někdy odvezou. Teď jsem s pyrotechniky v kontaktu zase, sešlo se tady toho o něco víc," dodal Josef Záruba a ukázal pár rezavých granátů, které zatím skladuje v přístěnku. Před týdnem totiž okolí Drozdova i Hoštejna zasáhly silné lijáky, které rozvodnily říčku Březnou. Voda tak munici vyplavila.

„Jednu rezavou střelu poblíž Hoštejna našel i můj šestiletý syn, když jsme spolu byli v lese. Zřejmě toho je ještě v okolí dost," řekl místostarosta Hoštejna Luděk Diblík.

V okolí malé osady Drozdovská Pila se nachází několik dětských táborů, další z nebezpečných střel se po dešti objevila nedaleko jednoho z nich. „Jednalo se o torzo dělostřeleckého granátu s trhavinou, kterou našel na lesní cestě sedmašedesátiletý muž. Převzal si jí náš pyrotechnik," informoval krajský mluvčí policie Josef Bednařík. Dodal, že houbaři a turisté by rozhodně měli při nálezu podezřelých předmětů volat policii, rozhodně by ale s nimi neměli sami manipulovat.

Josef Záruba, který malou hospůdku na Drozdovské Pile provozuje už přes čtyřicet let, ví o historii osady mnoho. „Němci sem tenkrát munice navezli hodně, protože Drozdovská Pila je hlubokém údolí. Byli tak schovaní před bombardéry. Prý toho tady bylo snad několik vagonů. Podle pamětníků se střelivo skladovalo podobně jako dříví, na hromadách zakrytých stříškami," vypráví Josef Záruba. Podle něj se Němcům odpal v prvních květnových dnech roku 1945 příliš nepovedl. „Vybuchla jen část munice, zbytek se rozletěl do okolí. Hodně toho ještě našli v roce 1945 Rusové," dodal Josef Záruba.

Střelným prachem se tu tehdy zapalovala kamna, říká hostinský z Drozdovské pily

Josef Záruba je hostinským v malé osadě Drozdovská pila na Zábřežsku už přes čtyřicet let. Výletní místo uprostřed lesů, kde kromě ospalé hospůdky stojí jen pár chalup, je opravdu poklidné. Nicméně ani zde práce ve výčepu nebývá občas bez rizika. Nálezy ostré munice ještě z dob 2. světové války nebývají v okolí Drozdova a Hoštejna nijak výjimečné a tak granáty či protipancéřové střely končí právě v hostinci. Josef Záruba říká: „Když je to bezpečné, tak je seberu."

Likvidace nevybuchlé munice v údolí Drozdovské Pily v druhé polovině 60. let 20. století.Nemáte obavy, když Vám někdo přinese rezavý granát?
To určitě ne, já jsem totiž poprvé na Drozdovskou pilu přišel s pyrotechnickou skupinou v 70. letech, tehdy to tu armáda čistila. Tenkrát jsme toho posbírali hodně, munice nejrůznějšího druhu byla v širokém okolí. Takže když se něco objeví, místní lidé mě volají, protože vědí, že jsem s municí před lety dělal. Když je to bezpečné, tak ji seberu, pak si pro nález přijede policie. Pokud vidím časovací kroužky, tak střelivo nechám ležet a volám pyrotechniky z Opavy, už se za ta léta dobře známe.

Kolik munice se v okolí Drozdovské pily ještě tak může nacházet?
Těžko odhadnout, tenkrát Němci vojenský materiál odpalovali poblíž mostů  pancéřovými pěstmi nebo tritolovými náložemi. Co nedostalo přímý zásah, tlaková vlna rozprášila do okolí. Co já vím, velké hledací akce armáda prováděla ještě v 60. a 70. letech a našlo se toho hodně. Ale pořád se ještě něco objevuje. Nějaké střely či granáty jsou ještě někde v lesích třeba pár čísel pod povrchem, na ty občas narazí koňáci, když stahují dřevo. Dost toho bude i v Březné. Němci tu prý tenkrát měli munice hodně, podle pamětníků jí sem navážely vozy s dobytkem. Bylo tu všechno, od pěchotní munice až po těžké dělostřelecké granáty, odtud pak munice putovala na frontu. Po válce tu měl každý něco doma, já si ještě pamatuji, že babičky kdysi vysypávaly z granátů střelný prach a zapalovaly s ním kamna.

Už se tady někdo při manipulaci s municí zranil?
Nějaká zranění tu byla, ale já nepamatuji žádné smrtelné. Několik lidí přišlo o prsty, hajnému exploze utrhla ruku, další člověk měl zase potrhané břicho, až mu lezla střeva.  Před lety sem také přijela parta mladíků z Olomouce, našli granát a odvezli si ho domů. Ve sklepě ho pak zkoušeli rozřezat rozbrušovačkou, takže bouchl. To jsem se dozvěděl z novin. Ale snad tenkrát přežili. Někdy nad tím zůstává rozum stát.

Najdou se i tací, kteří přijedou na Drozdovskou pilu munici cíleně hledat?
Někdy asi také, ale asi jich nebude moc. S detektory na hledání kovů je to asi složité, tady jim to musí pípat pořád.  Přece jen, je to tu stále ještě plné železa.