Publikaci Fenomén Praděd napsal z popudu nakladatelství Albatros Media etnograf Vlastivědného muzea Jesenicka Matěj Matela. Zabývá se se nejvyšší horou Moravy a Slezska, o níž samostatně dosud žádná kniha nevyšla.

„V knížce se čtenáři dozví o hoře opravdu vše. Kromě přírody a historie se dočtou o duchu Pradědu, který je obdobou Krakonoše, o různých pověstech stejně jako o lidech žijících a pracujících na střeše Jeseníků, tedy o lesnících, pastevcích, dřevařích či uhlířích. S horou je zároveň spjata i řada významných osobností – spisovatelů nebo botaniků,“ řekl autor knížky Matěj Matela.

Vysílač na Pradědu
Praděd je fenomén. Vychází o něm nová kniha

Vedení muzea se dohodlo s nakladatelstvím na vytvoření další části edice „fenoménů“, a to Rychlebských hor. Tato publikace vzešla z autorské dílny popularizátora regionální vlastivědy Pavla Macháčka.

„Překrásné krápníkové jeskyně Na Pomezí jsou vstupní branou do severní části hor. Cesta podél hřebene přes Žulovou, kde věž původního hradu tvoří zvonici kostela, zavede návštěvníky do Javorníku se zámkem vratislavských biskupů, úchvatnou Tančírnou v Račím údolí nebo rozhlednou na Borůvkové hoře,“ vylíčil Pavel Macháček.

Kmotry první zmíněné publikace byli Jiří Glonek z Vědecké knihovny v Olomouci a Igor Hornišer z bruntálského muzea. Pod Fenoménem Rychlebské hory převzali patronát Květoslav Growka, někdejší archivář a výrazná osobnost na poli jesenické vlastivědy, a Miroslav Trávníček, vlastivědný fotografovi a znalec Jesenicka.

Ukázka z encyklopedie Čti Rychleby a Králický Sněžník.
Čti Rychleby a Králický Sněžník! Originální publikace má pokračování

Z úcty k titulům nebyly knihy pokřtěny obligátním šampaňským, ale na Praděd dopadl mech a traviny natrhané přímo na svahu krále Jeseníků, Rychleby pak byly obsypány trávou pocházející z tohoto tajemného pohoří.

Obě knihy, se hned po svém vydání začaly prodávat v nečekaně vysokých číslech. Kromě internetových knihkupectví si je možné zakoupit například na recepci Vlastivědného muzea Jesenicka či v knihkupectví Domeček.