Přibližně dvě stovky dýní různých velikostí a druhů se postupně měnily v lampičky, peněženky, knoflíky, marmeládu, pomazánky i polévku.

„Dýně nám speciálně pěstuje pro tuto akci paní, která má poblíž Šumperku velkou zahradu. I když dýní máme hodně, letos už jsme měli obavu, aby se na všechny zájemce dostalo. Lidí přišlo hodně,“ řekla Zuzana Vavrušová z šumperské Vily Doris.

Dýně, nebo-li tykev, pochází z Latinské Ameriky a je známa již několik tisíc let. Do Evropy se dostala na konci patnáctého století. Obsahuje hlavně vodu, vlákninu, ale také minerální látky jako draslík a železo, takže je považována za velmi zdravou zeleninu. Dýně má pozitivní vliv na trávení, čistí střeva. Působí močopudně, takže je výborná při chorobách ledvin a prostaty. Posiluje navíc imunitu, působí proti stresu a zklidňuje celé tělo. Často je využívána i při redukčních dietách.

Dýni lze v kuchyni upravit jakkoliv, na sladko, slano i kyselo. Nejznámější je zřejmě dýňový kompot, koláč či marmeláda, vyrobit se dají také nápoje jako třeba džus.

„Pro kuchyňské využití by dýně měla být hlavně dostatečně zralá, při poklepu musí znít dutě,“ upozornila Zuzana Vavrušová.

Mnoho lidí má ale dýni spojenou s importovaným svátkem Halloween. Právě dýně, která je vyřezaná a má uvnitř svíčku, patří mezi jeho tradiční symboly.

Dýňová polévka

Takhle se vaří dýňová polévka ve Švýcarsku a na Vysočině, prý může mile překvapit.

1 lžíce oleje nebo másla, 1 menší cibule, ½ kávové lžičky kari, 50 dkg dužiny z dýně, 1 – 2 brambory, litr zeleninového bujonu, 1 dcl smetany, sůl, pepř.

Na drobno nakrájenou zeleninu osmahneme, přidáme na kostičky nakrájenou dýni a brambory, lehce osmahneme, zalijeme bujonem a vaříme 20 – 30 minut. Rozmixujeme, ještě jednou přivedeme k varu, přidáme smetanu, případně dochutíme solí a pepřem.