VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Grafitové doly v Malém Vrbně propustí už i posledních pět lidí

Staré Město - Před téměř čtyřiceti lety, kdy Marie Bergmannová v dolech na grafit v Malém Vrbně u Starého Města začínala jako zásobovačka, ji ani ve snu nenapadlo, že jednou bude v patrové správní budově sedět téměř sama. A že nakonec bude tím, kdo za sebou v prázdném areálu symbolicky zavře vrata. Letos v prosinci rozdá poslední výplaty za listopad skupině pěti údržbářů a hlídačů a fabrika v úzkém údolí pár kilometrů za Starým Městem zůstane definitivně opuštěná.

5.11.2012
SDÍLEJ:

Grafitové doly v Malém Vrbně u Starého Města zůstanou od prosince zcela opuštěné.Foto: DEÍK/Stanislava Rybičková

Společnost Grafitové doly rozhodla o své likvidaci v polovině loňského roku. Nerentabilní výrobu zastavila už v roce 2010, to měl podnik ještě asi pětadvacet zaměstnanců; pak ještě rok doprodávala zásoby. Teď je z fabriky typický brownfield, jak se říká opuštěným průmyslovým areálům.

Přitom ještě na začátku 90. let pracovalo v lomu na grafit a dolomit a ve fabrice na jejich zpracování přes 160 lidí. Firma měla samostatnou budovu jídelny, přidruženou výrobu oken a později skleníků a také dřevařskou výrobu palet. Do Malého Vrbna jezdily ráno dva plné autobusy zaměstnanců, dělalo se i na tři směny. V roce 1993 začal postupný útlum. Co bylo příčinou?

„Těch důvodů je víc. Jedním z nich byl dovoz levné suroviny z Číny, tlak odběratelů na snížení ceny a především pak zastaralé vybavení fabriky, extrémně náročné na spotřebu energie. Například technologie na mletí grafitové rudy byla stavěna na dvacet tisíc tun ročně, od jara do podzimu tu jel třísměnný provoz. V závěru totéž zařízení zpracovávalo už jen tisíc tun ročně. Za energie se platilo až 700 tisíc korun měsíčně," vysvětluje likvidátor podniku Jan Suder.

Do Malého Vrbna dojíždí jednou týdně z Ostravy.

Jeho úkolem je rozprodat areál pro částech, nebo ho udat jako celek. Jednání o prodeji brzdí zástava, která na nemovitosti vázne - ručí se jí za půjčku jednoho člena představenstva.

„Se závazkem nikdo fabriku nekoupí. Chceme platnost zástavy napadnout u soudu. Zájemce o koupi přitom máme, někteří mají dokonce zájem obnovit těžbu dolomitu," říká Jan Suder.

Jedním ze zájemců o koupi je údajně i staroměstský podnikatel Dalibor Mika, informaci se ale u ně nepodařilo ověřit.

Zajímavou budoucnost by mohly mít firemní pozemky kolem lomu Konstantin. Dobývací prostor zabírá jen část plochy, na zbytku, na dohled lyžařského vleku na Paprsek, by mohlo stát rekreační zařízení, chaty a chalupy. Podmínkou je ovšem změna územního plánu, která připadá ve Starém Městě v úvahu nejdřív v roce 2014.

Jáma lomu o průměru asi tři sta metrů se nachází ve Velkém Vrbně. Na jejím dně je žíla tmavého šupinatého grafitu, kolem na povrchu jsou zásoby světlého vápnitého dolomitu. Grafit se používá například na výrobu hutní keramiky nebo černých slévárenských nátěrů, z dolomitu se vyrábělo hnojivo i kamenná drť například na zdobné vysypávání pěšinek.

Haly fabriky jsou až na jednu výjimku prázdné a posloužit by teď mohly nejspíš k natáčení válečného filmu. Zařízení skončilo ve šrotu, okolí pomalu zarůstá plevelem, hladinu potoka protínajícího areál už přes husté křoví není vidět.

Pro Marii Bergmannovou, která se stará o účetnictví, konec fabriky pohromou není, protože je už v důchodu. Historii i technologii výroby má v malíku. Prošla totiž postupně všemi funkcemi až po tu nejvyšší. „Nejdřív jsme byla  zásobovačka, pak účetní. Když pro nadbytečnost propustili ekonoma, převzala jsem i jeho práci a nakonec mě v roce 2004 jmenovali výkonnou ředitelkou. To už tu pracovalo jen asi pětadvacet lidí," pobaveně komentuje svou kariéru v Grafitových dolech drobná důchodkyně.

Pro partu údržbářů a hlídačů je situace mnohem horší; těžko budou na Staroměstsku hledat jinou práci.

„Jsem vyučený zámečník, můžu dělat řidiče nebo pracovat s vysokozdvižným vozíkem. Poptávám se všude, ale o žádnou šanci jsem zatím ani nezavadil," řekl jeden z mužů, který chtěl ale zůstat v anonymitě.

Autor: Stanislava Rybičková

5.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Čtyřicet lidí hledalo nezvěstného pacienta

Ilustrační foto

Rozloučili jsme se

Koledy zněly z rozhledny, u kostela i v internátu

Zpěv koled zněl ve středu 13. prosince na osmnácti místech Šumperska a Jesenicka. Lidé si v rámci akce Česko zpívá koledy pořádané Deníkem přišli známé melodie zanotovat na rozhlednu, na náves nebo ke kostelu. Přidali se i středoškoláci na internátu.

Kouzelník Michal Zapletal: Rád si vychutnám reakce publika z první ruky

FOTOGALERIE / ROZHOVOR / Nepovažuje se za profesionála, i když to o něm mnozí říkají. „Vím, že jsou o hodně lepší kouzelníci,“ reaguje. Realitní makléř Michal Zapletal má netradičního koníčka – věnuje se mikromagii, tedy kouzlení a iluzím v bezprostřední blízkosti diváků.

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Ve stejnou chvíli zpívalo neuvěřitelných 125 tisíc lidí po celé zemi stejné vánoční koledy. Přinášíme vám speciální vydání videosouhrnu, díky kterému budete moci nasát vánoční atmosféru z mnoha míst najednou.

Společné koledování v Šumperku pozlatil prach od Gotta

VIDEO, FOTOGALERIE / Do zpívání nejznámějších českých koled se na Šumpersku a Jesenicku zapojily stovky lidí.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT