„Máme na Šumpersku mnoho skvělých témat a osobností na zpracování. Druhým rokem držíme linii uvádění her na regionální téma. Začali jsme loni Šumperákem, letos pokračujeme Habermannem,“ odpověděl ředitel Divadla Šumperk Matěj Kašík na otázku, proč si ke zpracování divadlo vybralo právě toto téma.

Výchozím bodem hry je situace, kdy se šumperští vyšetřovatelé v padesátých letech 20. století zabývali zmizením mlynáře jako možnou loupežnou vraždou. Znovu se tak otevře starý případ, v němž na sklonku války zmizel jeden z rodáků a jeho žena marně čeká na vysvětlení, co se s jejím mužem stalo.

VIDEO: Osud zmizelého - promo

Zdroj: Youtube

Téma ve městě rezonuje

Jméno Huberta Habermanna je na Šumpersku notoricky známé. Jeho osud zatím nikdo divadelně neztvárnil, hra tak bude světovou premiérou. Otázky do jeho tragického příběhu však vnesla kniha Habermannův mlýn a stejnojmenný film. Jejich autoři části příběhu pozměnili, vymyšlené situace a role však přisoudili však reálně žijícím postavám. I proto „případ Habermann“ budí na Šumpersku i po letech silné emoce.

Že se pohybují po tenkém ledě, si byli autoři inscenace vědomi. I proto upozorňují, že hra není dokumentem a konkrétní situace a dialogy jsou smyšlené. Ve hře nepoužili jména reálně žijících lidí, a to ani u hlavních postav, které se v divadelním příběhu jmenují Hans a Elsa.

„Jako předlohu si nebereme knihu ani film. Rozhodli jsme se, že půjdeme vlastní cestou detektivního příběhu, který se opírá o archivní materiály. Jak autor Tomáš Syrovátka, tak dramaturg Michael Sodomka hledali v archivech a z informací, které získali, Tomáš Syrovátka vytvořil příběh,“ popsal tvůrčí proces Matěj Kašík.

Areál Habermannova mlýna u Bludova.
Jak to bylo se zabitím mlynáře Habermanna? Případ stále budí rozruch

Sobotní premiérové představení bylo téměř vyprodané. „Téma v Šumperku rezonuje, diváci se na hru těší. Cítíme, že by to mohlo zaujmout i odbornou divadelní obec,“ dodal Matěj Kašík.

Hubert Habermann pocházel stejně jako jeho žena ze smíšeného českoněmeckého manželství, považoval se za Němce. Mlýn zdědil v roce 1937 po svém bratru Gustavovi. Habermann byl slušný člověk, místním Čechům za války i pomáhal. Na sklonku války byl zavražděn, jeho tělo se nikdy nenašlo.

Zatím naposledy vzbudil Habermannův příběh rozruch před třemi lety v souvislosti s neochotou Českého rozhlasu odvysílat glosu Ivana Fíly na toto téma.