Soutěž má příznačný název: Nejtvrdší hasič přežije. A je opravdu jen pro chlapy s pořádnou fyzičkou. V hasičské výstroji a s dýchacím přístrojem musejí natáhnout dvě hadice, pak šedesáti údery desetikilovým kladivem přemístí závaží. Další v pořadí je zdolání dvoumetrové bariéry, transport osmdesátikilové figuríny a doprava barelu vody na lešení. To nejhorší ale přijde nakonec: vyběhnout schody nejvyšší olomoucké budovy, což obnáší osmnáct pater Regionálního centra Olomouc.

„Je to hlavně o kondici, jinak se nijak speciálně trénovat nedá. Soutěž se od svých začátků hodně posunula. Ještě před několika lety chlapi nahoře kolabovali, někteří ani závod nedokončili. To už se letos nestalo, i když je to opravdu na hranici fyzických sil,“ vysvětlil Jaromír Barzuch, pro kterého je velkou zálibou posilovna i horské kolo.

Soutěž si do Olomouce přijelo zkusit také několik dobrovolných hasičů, ti ale odpadli. Z více než šedesáti profesionálů závod doběhli všichni.
Do Olomouce vyrazil Barzuch ještě s dalším šumperským kolegou Jiřím Tomáškem, který závodil poprvé. „Nešlo mi ani tak o tu soutěž, kde jsem stejně neměl soupeře ve své věkové kategorii, ale chci mladé motivovat. A také jim ukázat, že hasič nad padesát není na odpis,“ dodal Barzuch, který má na svém kontě řadu významných vítězství i ve světových soutěžích.

Extrémní hasičské zápolení, kdy si všichni sáhnou až na dno svých sil, k nám přišlo z USA. Tam v sedmdesátých letech potřebovala firma otestovat dýchací přístroje, a tak hasiči simulovali situace obdobné jako při zásahu. Pak ale někoho napadlo, že by to nebyla špatná soutěž. Jenže v zahraničí mají mezi jednotlivými disciplínami alespoň krátké pauzy, u nás jsou pravidla tvrdší.