Ludvík Hess, který je jeden ze zakladatelů nadačního fondu pro odložené děti Statim, tvrdí, že na začátku projektu byla snaha pomáhat.

„Každý má v sobě určitou míru soucitu, nikomu není lhostejné, když slyší zprávy o nalezených mrtvolkách novorozenců. Díky babyboxům se již podařilo zachránit čtrnáct dětí,"řekl Ludvík Hess.

„Potvrdilo to, že provoz zařízení má svůj smysl. V počtu instalovaných babyboxů bych se rád dostal k sedmdesátce, takže příštích pět let mám co dělat,“ poznamenal Hess.

Jedna schránka pro novorozence vyjde na čtvrt milinou korun. Náklady se daří platit za vydatné pomoci sponzorů.

Specialistou na výrobu babyboxů je Michal Čumpelík z Prahy, česká technologie již prý vzbudila zájem v zahraničí.

„Předběžně se nám například ozvala jedna organizace z Jižní Ameriky, ale nyní zcela konkrétně jednáme o výrobě babyboxů pro Lotyšsko,“ vysvětlil Ludvík Hess.

Drtivá většina evropských zemí nyní nabízí východisko pro matky, které se v obtížné sociální situaci o své dítě nemohou či nejsou schopné postarat.

Například v sousedním Německu je takzvaných babyklappe osmdesát. Jen v Hamburku, kde jsou boxy hned dva, do nich bylo vloženo čtyřicet novorozenců.

Naopak ve Velké Británii žádné schránky nefungují, protože jakékoliv opuštění dítěte do dvou let věku je zde trestné. Francie zase jako alternativu babyboxů nabízí matkám možnost porodit v nemocnici anonymně a nechat zde dítě k adopci.

Historie schránek pro odložené novorozence sahá hluboko do středověku, kde předchůdci tehdejších babyboxů například fungovaly v klášterech či sirotčincích.

Související článek:
VIDEO: Šumperk má svůj babybox