Horolezkyně původem ze Šumperka odletěla na konci června společně s dalšími členy expedice do Kyrgyzstánu, cílem se stal vrchol Pik Lenina ve výšce 7 134 metrů nad mořem. Domů se ale již nevrátila, pokus zdolat horský štít v pohoří Pamír skončil nešťastně.

Společně s další členkou výpravy Alenou Vejsadovou opustila tábor ráno 12. července. Na vrchol Pik Lenina ale ženy do večera vystoupat nestačily, proto si vybudovaly malou jeskyni ve sněhovém svahu, kde zůstaly do druhého dne. Chyběly jim ovšem zásoby jídla, vody i dostatečné vybavení.

„Následující den se rozhodly pro výstup až na vrchol, místo aby se vrátily do základního tábora. Během postupu přestala Mária Chmelařová vidět, dostala sněžnou slepotu, stěžovala si, že jí je zima a byla ve špatném fyzickém i psychickém stavu vzhledem k náročnosti výstupu,“ uvádí se v oficiálním soudním prohlášení.

Alena Vejsadová se snažila přivolat pomoc z mobilního telefonu, ale přístroj neměl signál. Po vzájemné domluvě s Chmelařovou se proto vydala pro pomoc do základního tábora, ale další členové expedice byli vyčerpaní a nemohli se pod vrchol vrátit.

„Poslali vzkaz dalším osobám, avšak ty nebyly dostatečně aklimatizovány a nemohly vystoupat do výšky 6800 metrů, kde byla Chmelařová. Využití vrtulníku bylo limitováno nadmořskou výškou. Počasí se na horách zhoršilo, bylo zataženo, v noci se sněžením. V noci ze 13. na 14. července napadlo asi dvacet centimetrů sněhu, příští noc dalších patnáct centimetrů,“ uvádí zpráva.

Šumperská horolezkyně zůstala pod vrcholem, pátrání kyrgyzských záchranářů bylo neúspěšné.

Členové šumperského horolezeckého oddílu Horal, jehož byla Mária Chmelařová členkou, tvrdí, že horolezkyně jela do Pamíru dobře připravená. Předtím absolvovala aklimatizační pobyt v Alpách, trénovala a byla v dobré fyzické kondici.

„Byla sportovkyně tělem i duší, vždy jednala s rozvahou. Určitě neriskovala, ale pravděpodobně zde nastala kombinace různých špatných faktorů,“ řekl Pavel Ševčík z oddílu Horal. Kromě hor se také Mária Chmelařová věnovala orientačnímu běhu.

Pokud nebude tělo šumperské horolezkyně nalezeno dříve, což je skoro se stoprocentní jistotou vyloučeno, prohlásí ji soud za mrtvou v říjnu příštího roku.

Pik Lenina, které se již nyní říká Štít Nezávislosti, je sice považována za jednu z nejjednodušších sedmitisícovek světa, přesto je údolí hory lemováno pomníčky horolezců, kteří zde zahynuli při dobývání jejího vrcholu. Někteří cestou nahoru, jiní při sestupu.

Takřka neuvěřitelnou náhodou je, že největší tragédie se na Piku Lenina odehrála na den přesně před osmnácti lety. 13. července roku 1990 lavina zasypala druhý výškový tábor mezinárodní expedice. Pod tunami sněhu tenkrát zahynulo přes čtyřicet horolezců. Zachránilo se jen několik lidí.