„Nyní čekáme, až přijde potvrzení o přidělení dotace. Proběhla výběrová řízení a odhadujeme, že v druhé polovině července budeme předávat stavbu,“ sdělil starosta České Vsi Petr Mudra (nez.). Jeho obec patří k těm, které pohyby půdy ohrožují nejvíce.

Proč dostaly obce peníze přiděleny až po dvou letech?

„Pozdní uvolnění peněz na dotaci jde především na vrub velkému zpoždění obcí při podání žádosti,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.

„Z historie jsem pochopil, že se podmínky měnily za pochodu,“říká naopak starosta Mudra.

Odborníci na základě geologických průzkumů v České Vsi po povodni určili nejnebezpečnější sesuvy takzvané třetí kategorie. Ministerstvo však následně některé z nich překvalifikovalo.

Hra čísel

„Byly vypracovány projekty. Z nich vyplynula cena, která byla dvakrát vyšší než na kolik jsme dostávali peníze. To by bylo pro obec neufinancovatelné,“ řekl Mudra.

Ministerstvo totiž začalo argumentovat, že peníze poskytne pouze na zajištění samotných sesuvů, nikoli však na preventivní opatření.

„Přidělili nám peníze, aniž by měli v ruce projekty,“ tvrdí Mudra. Projekty se nakonec musely přepracovat, aby vyhovovaly potřebným kritériím a odpovídaly přidělené částce.

Vývoj situace ilustrují čísla. První odhady škod v České Vsi se pohybovaly okolo 25 milionů, z projektu vyplynula cena 15 milionů. Obec nakonec dostala dotace v celkové výši sedmi milionů. Musela tak rozdělit práce do dvou etap, na druhou z nich se snaží získat peníze z fondů Evropské unie.

Ze čtyř nejnebezpečnějších lokalit budou v České Vsi zajištěny tři.

„Pro každý svah bylo navrženo několik opatření. Někde se například namísto šesti navržených budou realizovat jen tři. V posledním případě však přidělených sto tisíc nestačilo ani na odtokový kanál. Navíc zde nebyla možná dohoda s majiteli pozemků,“ popsal důsledky škrtů Mudra.

„Důvodem krácení požadavků ze strany Ministerstva životního prostředí je sledování cíle dotačního programu, jímž je pomoc při nápravě škod způsobených povodněmi. Vícenásobně finančně nadhodnocené projekty obsahovaly práce nepotřebné k dosažení tohoto cíle a někdy i z odborného hlediska nesmyslné,“ uvedla mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.

Situace v Žulové

Podle starosty Žulové Zdeňka Lučana bylo cílem nejen odstranit škody, ale také zamezit případným dalším sesuvům.

„První odhad nákladů na zabezpečení sesuvů byl přibližně dvacet milionů. Zpracovala se projektová dokumentace na sanaci škod a zabránění jejich příčinám, aby se situace neopakovala. Po přehodnocení poskytlo ministerstvo jen 4,4 milionu korun. Nyní se budou sanovat jen vzniklé škody, ale nezabrání se příčinám, kvůli nimž k sesuvům došlo,“ řekl starosta Žulové Zdeněk Lučan (nez).

V Žulové byla původně nejvyšším stupněm nebezpečí označena trojice sesuvů: jeden ohrožoval tři nemovitosti v samotné Žulové, dva se nacházely v místní části Tomíkovice. Po roce však ministerstvo jeden ze sesuvů překvalifikovalo z nejvyšší do nejnižší kategorie nebezpečnosti. Zajišťovat se tak bude pouze jeden sesuv v Žulové a jeden v Tomíkovicích. Práce by zde měly začít v srpnu a skončit v polovině listopadu.

Dotace na sanace sesuvů přidělené MŽP

Česká Ves: 5,95 mil. + 1 mil. na geologický průzkum

Žulová: 4 mil. + 0,4 mil. na geologický průzkum

Javorník: 1,5 mil.

Písečná: 0,87 mil.

Celkem: 13,72 mil.