Jeden exemplář je nově k vidění v javornickém muzeu.

„Máme jej zapůjčený z muzea v německém Vaihingenu. Předcházela tomu dlouhá komunikace. K dispozici jej máme na neurčito,“ řekla ředitelka Městského kulturního střediska Javorník Lucie Hecsková.

Slavnostní oděv se v ženské variantě skládá z košile s krátkým rukávem, šatů, sukně, zdobené náprsenky a šátků.

U příležitosti svátků a společenských událostí jej nosily původní německé obyvatelky tohoto kraje až do roku 1945.

Tématikou krojů na Jesenicku se zabývala Michaela Neubauerová ze Státního okresního archivu Jeseník. Podle ní se slavnostní oblečení vyskytovalo v této podobě jen s drobnými odchylkami na celém Jesenicku.

„Nedá se říci, že by to byl v pravém slova smyslu kroj. Vychází ze slavnostního oděvu, který v 19. století přejímali za vlastní vyšší společenské vrstvy. Tento „kroj“ lidé nosili při slavnostních příležitostech. Ve 20. století se v něm už ale běžně nechodilo,“ řekla Michaela Neubauerová.

Žádné výšivky, spíše tovární produkce

Na rozdíl o Hané či Slovácka na Jesenicku neexistovaly žádné tradiční výšivky, místní „kroje“ byly spíše tovární produkcí. Vypovídaly ovšem o společenském statusu svého nositele, přesněji nositelky.

„Nejhonosnější bývaly čepce. Byly zdobené zlatými nitěmi, bohatě zdobené. Některé byly mohutné, mívaly korunu na drátěné kostře,“ objasnila Michaela Neubauerová.

Kroj vystavený v Javorníku zhotovily ve své nové vlasti v německém Bádensku- Württembersku javornické rodačky na základě starých fotografií.

Od roku 1960 jej začaly znovu nosit na veřejnosti. Že by se do těchto oděvů oblékli i dnešní obyvatelé Javorníku, zatím není aktuální.

„Je to možná dobrá myšlenka, ale všechno je o financích. Možná kdyby nám je někdo ušil jako sponzorský dar,“ uvažuje Lucie Hecsková.