Velký úspěch slaví především u dětí, ale na své mládí si zde mohou zavzpomínat i jejich rodiče.

„Výstava Fenomén Igráček se už předloni představila v šumperském muzeu, kde patřila k nejnavštěvo­vanějším. Proto jsme se ji rozhodli uvést i v Mohelnici. O výstavu jsme letos měli zájem také proto, že Igráček slaví čtyřicet let os svého vzniku," řekla Dana Vláčelová z Vlastivědného muzea v Šumperku, které spravuje i mohelnické muzeum.

Kdo už viděl Igráčky v Šumperku nebo loni v Zábřehu, nemusí se obávat, že nepozná nic nového. Každá výstava je jiná.

„Za dobu příprav expozice Fenomén Igráček jsme její pojetí snad ani jednou neopakovali. Stavíme ji vždy podle místních zvyklostí a výstavních prostor," vysvětlil Zdeněk Rauš z Technického muzea v Brně, které putovní výstavu připravuje.

Zajímavostí je, že jeden z Igráčků je spojený s naším regionem. Figurka nazvaná Darebák stojí na obrázku na krabičce před mírovskou věznicí.

Injekce do zadku

První figurka vznikla v roce 1976 a zpodobňovala zedníka. Tehdy ještě byla nepohyblivá a chyběl jí třeba nos. Igráček prošel kompletní inovací v roce 2009.

„Nové figurky už mají otočné ruce i nohy a dostaly i výraz v obličeji. V ramenou se dají otáčet dokola a nohy jsou pohyblivé v kyčlích, takže se postavička dá posadit. Dokola je možné otáčet i hlavou," přiblížil proměnu figurky vedoucí mohelnického muzea Zbyněk Žouželka.

Nyní má Igráček mužskou i ženskou podobu a nechybí mu ani rodina – máma, táta, děti, dědeček i babička.

„Igráček je sestavený vždy z devíti stejných dílů. Mění se jen vnější výbava postavy. Nechybějí ani detaily, takže například lékárník má brýle, zahradník vousy, lékař oboje," popsal Zbyněk Žouželka.

Některé postavičky jsou i legrační. Najdeme mezi nimi například kuchaře, který velkou vidličkou útočí na ležícího policistu, rozhněvaného zahradníka, jenž najíždí vozíkem na Igráčka s rukama nahoře, nebo lékaře, který pacientce píchá injekci do zadku.

Igráčkov i hrací kout

Igráček je vysoký osm centimetrů. S nejrůznějšími doplňky je na jeho sestavení potřeba 389 druhů výlisků. Aby mu to slušelo, používá se pětačtyřicet různých barev a odstínů.

Celkem existuje 240 druhů potisku obličeje nebo těla. Na jeho výrobu se používá 196 druhů forem, přičemž ta nejtěžší váží víc než půl tuny.

Jeden zaměstnanec za směnu sestaví šest až devět stovek postaviček nebo zkompletuje více než tisíc krabiček.

V Mohelnici je k vidění i město Igráčkov a nejrůznější limitované edice postaviček. Nechybí ani hrací kout a soutěž o ceny a volné vstupenky do Technického muzea v Brně.

„Výrobu Igráčka jsme nejenom převzali, ale řadu věcí jsme inovovali a doplnili o novinky, které se dětem líbí. A pro ty vlastně všechno vzniká. Jak hračky, tak výstava. Jsem rád, že se Igráček má možnosti dostat i do Mohelnice," řekl Miroslav Kotík, majitel firmy EFKO, která postavičky vyrábí.

Poznat svět Igráčka mohou návštěvníci mohelnického muzea až do 15. května.