Smetanovy sady v Jeseníku nejsou obyčejným parkem. Jako v každém jiném zde najdete stromy, keře, cestičky nebo lavičky, k tomu však také prameny, letní divadlo nebo monumentální pomník zakladatele místních lázní Vincenze Priessnitze.

Nad amfiteátrem a pomníkem se podoba parku mění. Mizí lavičky, osvětlení i koše, chodníčky v trávě návštěvník spíš jen tuší. Prostor začíná připomínat spíše les, který nad Anglickým pramenem pokračuje až na Křížový vrch.

„Zásadním problémem parku je jeho nedostatečné napojení na centrum města pouze prostřednictvím dvou lávek. Odcloněn je silnicí první třídy, vstupy navazují většinou na nefungující veřejný prostor. Stav cest v parku je špatný, někde je nefunkční mobiliář, jinde chybí veřejné osvětlení,“ popsala starostka města Zdeňka Blišťanová.

Město proto na rehabilitaci Smetanových sadů vyhlásilo otevřenou dvoufázovou architektonickou soutěž. Jejím cílem není pouze nalézt vhodné řešení pro obnovu parku a jeho spojení s městem, ale rovněž zvýšit jeho atraktivitu a praktickou hodnotu pro obyvatele i návštěvníky Jeseníku.

„Kvalitní obnovou Smetanových sadů by mohlo vzniknout nejen místo příjemné pro místní, ale i výjimečná realizace v rámci České republiky. Je třeba se zabývat prostorovými vztahy v území a celkovou návazností řešeného prostoru na urbanismus města. Architektonická soutěž je dobrou příležitostí, jak se nad problémy v území zamyslet opravdu komplexně a zeširoka,“ doplnil městský architekt Jeseníku David Zatloukal.

Jaké zadání účastníci soutěže mají?

Zásadním aspektem je řešení sítě stezek. Návrh má klást důraz na intuitivní pěší propojení, navazující stezky a promenádní procházkové okruhy, které v parku momentálně chybí.

Velkým tématem je přímé napojení na centrum města. Nyní lze do parku vstoupit z ulice Karla Čapka nebo Josefa Hory, vždy je ale park od města oddělen zástavbou nebo řekou Bělou. Původně přes ni z centra do parku vedla lávka, ta však nemusí být jediným možným řešením. Architekti by také měli řešit otázkou, jakou roli má řeka v rámci parku hrát.

Důležitým aspektem je rovněž zeleň. Ta by měla být v budoucnu udržitelná, poskytovat dostatečnou biodiverzitu a lehce udržovatelná. Součástí návrhu má být i schéma postupné obnovy stromů v parku.

Roli v obnově Smetanových sadů bude hrát nová podoba povrchů stezek místo dosavadního asfaltu. A také osvětlení, které nyní v řadě míst parku chybí, což se negativně podepisuje na bezpečnosti. Návrh by měl rovněž poskytnout koncepci využití parku ke kulturním, sportovním a rekreačním aktivitám.

Uzávěrka podání návrhů do první fáze soutěže je 21. června. Porota jich následně vybere pět, které postoupí do druhého kola. Mezi tři nejlepší soutěžní návrhy město rozdělí osm set tisíc korun.

Smetanovy sady stoupají od řeky Bělé na úbočí Křížového vrchu. Tvoří je dva původně samostatné celky. Dolní část parku založil na počátku 19. století Josefem Raymannem. S cílem zmírnit důsledky hladomoru dal tehdejší starosta a textilkář Raymann na svém pozemku suť odklidit, zem srovnat zem a založit park. Byla zde vysázena řada exotických dřevin a především buková alej pojmenovaná Alej nářků, zřetelná do dnešní doby.

O vznik městského parku v horní části dnešních Smetanových sadů se v roce 1893 zasadil okrašlovací spolek spolu s radními. Byl založen park s anglickou parkovou úpravou, který lázeňští hosté využívali k procházkám.