Starý rejvízský most patří k nejstarším na Jesenicku. Postaven byl v roce 1905, přežil tak dvě světové války i povodně. Už přes měsíc jej však z obou stran zahrazují svodidla, která znemožňují vjezd autům i vstup pěším.

„Nechápu, proč sem ty svodidla dali. Mohl tady zůstat aspoň průchod pro pěší a cyklisty,“ kroutí hlavou starší muž, který žije nedaleko a celý život místem jezdil.

Po mostě vedla hlavní silnice do místních částí Bukovice, Dětřichov a na Rejvíz. A to až do roku 2019, kdy byla o dvě stě metrů výše proti proudu řeky Bělé dokončena stavba mostu nového, který úzké a technickými parametry již nevyhovující přemostění nahradil.

Kraj: budoucí smlouva. Město: dohoda jen ústní

Olomoucký kraj uvedl, že v témže roce uzavřel s městem Jeseník smlouvu o budoucí darovací smlouvě. „Město se v ní zavázalo starý rejvízský most převzít do svého majetku a vhodně ho využít pro své účely, například jako cyklostezku,“ uvedla mluvčí kraje Alena Minxová. Na základě této smlouvy byl most v březnu 2020 z krajské silniční sítě vyřazen.

Podle místostarosty Jeseníku Václava Urbana byla dohoda mezi krajem a městem pouze ústní. Zastupitelstvo před několika lety rozhodlo, že město most do svého majetku nechce.

Byl by to danajský dar

„Byl by to danajský dar. Stav mostu není vůbec dobrý, z dopravního pohledu nemá žádný význam. Chodci tam oficiálně nemůžou, protože neexistuje provazba na chodník přes silnici první třídy, cyklisté mají také špatnou návaznost. Byla by to paralela k IPOSu, kdy bychom převzali něco, co je v dezolátním stavu, a museli bychom do toho jen investovat peníze. IPOS ale potřebujeme a tento most ne,“ řekl Václav Urban.

Před více než měsícem silničáři most z obou stran zahradili svodidly. Správa silnic Olomouckého kraje tento krok odůvodnila prohlídkou z roku 2022, z níž vyplynulo, že záchytný systém pro bezpečnost chodců je nedostačující. „Z důvodu závady zabraňující bezpečnému využívání starého mostu požádala Správa silnic o zneprůjezdnění starého rejvízského mostu,“ doplnila mluvčí Minxová.

Tři varianty, co s mostem

Podle kraje se nyní nabízí tři varianty, co bude s mostem dál. Buď si jej do svého užívání převezme město Jeseník, nebo se město společně se správou silnic dohodnou na jeho demolici a podělí se o náklady. Nebo most zůstane zneprůjezdněn do doby, než nastane jedna z předchozích variant.

Zástupci města před několika měsíci s cestáři o mostu jednali. Řeč došla i na možnou demolici. Vyšla by na pět nebo šest milionů. „Správa a údržba silnic řekla, že pokud městu a jeho občanům vadí škaredý most nebo svodidla znemožňující průjezd, ať se město polovinou nákladů podílí na demolici a most může být teoreticky do půl roku zbouraný. Pokud by se na tom město podílet nechtělo, je ve hvězdách, kdy na to Správa, případně kraj načerpá peníze a most zdemoluje. Když jsem to prezentoval na radě města, vůle spolupodílet se na demolici není,“ řekl Václav Urban.

Historický, ale památkou není

Někteří městští a krajští zastupitelé doufají, že náměstek pro dopravu vzešlý z nadcházejících krajských voleb by mohl opravu mostu prosadit. S demolicí mostu část Jesenických nesouhlasí s argumentem, že jde o památnou stavbu. Oficiálně však technickou památkou není.

„Je pravda, že je to jediný německý most, která přežil povodně, ale všechno jednou končí. Také by mi demolice byla z lidského hlediska líto, pocházím z této části města a po mostu jsem denně jezdil, ale z pohledu zastupitele a správného hospodáře je jeho zachování nesmysl,“ uzavřel Václav Urban.