Že má bílá budova ze 70. let nejlepší léta dávno za sebou, pochopí kolemjdoucí už při pohledu z ulice. Špinavá okna s potrhanými žaluziemi, opadaná omítka či uvolněné dlaždice u vchodu nejsou přitom tím hlavním problémem. Pro sportovce představují překážku například nevyhovující rozměry hrací plochy.

„Ve sportovní hale vůbec nepůsobíme, podmínky jsou tam hodně špatné," konstatoval předseda klubu FBK Jeseník Petr Mondek. Kvůli nevyhovujícím parametrům sportovišť v okrese musí ženský a mužský tým jesenických florbalistů hrát své domácí zápasy až v Litovli.

Velkým problémem jsou též masivní úniky energií. „Teplo jde pánubohu do oken. Když je v zimě venku mínus patnáct, není možné halu vytopit na víc než patnáct stupňů celsia," řekl Petr Procházka, místostarosta Jeseníku a ředitel místní hotelové školy, jejíž žáci v hale absolvují hodiny tělesné výchovy. Provoz nevyhovující budovy přitom ročně stojí 1,7 milionu korun.

Město chce starý objekt zbourat a na jeho místě postavit důstojný sportovní stánek. V současnosti připravuje výběrové řízení na projektovou dokumentaci.

„Projekt bychom chtěli mít do konce roku, abychom mohli podat žádost o dotaci na ministerstvo školství. Výběrové řízení na zhotovitele bychom chtěli provést v prvním kvartále roku 2016," nastínil časový harmonogram starosta Jeseníku Adam Kalous.

Na stavbu město použije šestnáctimilionový dar od místní firmy Campa-net. Přispět přislíbil i Olomoucký kraj, jehož střední školy současnou halu využívají tři pětiny její provozní doby. V minulosti představitelé kraje přislíbili pokrýt ze zdrojů hejtmanství polovinu nákladů na investici, vzhledem ke změnám jejího objemu však nyní výše příspěvku není jasná.

„Aktuální informace o projektu a nacenění akce nemáme k dispozici, proto se v tuto chvíli nemůžeme adekvátně vyjádřit," sdělila mluvčí hejtmanství Kamila Navrátilová.

Hlavním problémem okolo nové sportovní haly jsou finance. Zatímco podle původních odhadů měla její stavba stát okolo čtyřiceti milionů korun, dnes se celková suma bez DPH vyšplhala na 66 milionů korun. V této částce jsou započítány i náklady na demolici současného objektu, vybudování přípojek a úpravy parkoviště.

Protože suma přesahuje možnosti města, snaží se radnice najít v projektu úspory. Ty by se neměly dotknout sportovní plochy, ale technického zázemí. „Může se stát, že dojde ke zmenšení tribun či počtu šaten," naznačil starosta Kalous.

Pro florbalisty je důležité, aby nová sportovní hala disponovala alespoň pěti šatnami a na hrací ploše byl za mantinely dostatečný prostor.

„Ze zkušenosti vím, že hala se dá pronajímat, velkou plochu je možné rozdělit třeba na třetiny. Myslím, že město by na tom určitě vydělalo a hala byla naplněná," řekl Petr Mondek.

Kdyby mohli florbalisté hrát zápasy ve svém domovském městě, velmi by jim to pomohlo. „Kdybychom hráli doma, přijdou diváci, ale jde i o sponzory. Když hrajeme daleko a doma nás nikdo neuvidí, nemají sponzoři moc důvodů přispívat," uzavřel Petr Mondek.

Horolezci bojují o stěnu
Lezeckou stěnu chce v nové sportovní hale mít jesenický horolezecký oddíl. Stěna by se měla nacházet v odděleném prostoru o šířce dvacet a hloubce šest metrů. Z původní třináctimetrové výšky stěny slevili lezci na jedenáct, což je stále ještě dostatečné.
Oddíl se sedmi desítkami členů, z toho dvaceti dětmi, dnes působí v malé tělocvičně na gymnáziu. Zdejší sedmiapůlmetrová stěna jim již nevyhovuje.
„Horolezecký sport je už jinde, než byl před patnácti lety. Potřebujeme vyšší stěnu a větší prostor, protože dětí každoročně přibývá," objasnil potřebu nového zázemí předseda horolezeckého oddílu David Migal.