Celý život Jaroslava Tejnského byl spojený s Pradědem. Když mu bylo dva a půl roku, jeho rodiče se přestěhovali do Jeseníků z Malé Fatry a nastoupili na nejvyšší horu Moravy jako meteorologové. „Na Pradědu jsme jednu dobu dokonce bydleli. Později jsme se stěhovali do Karlovy Studánky,“ zavzpomínal Jaroslav Tejnský v roce 2015 v rozhovoru pro Deník.
Sám na meteorologické stanici dvacet let pracoval. V té době byl již dobrovolným členem Horské služby. V roce 2002 zaměstnání změnil a stal se z něj profesionální horský záchranář. Na stanici Ovčárna byl vedoucím.

Dohromady na Horské službě sloužil přes čtyři desítky let. Za tu dobu absolvoval nespočet záchranářských akcí. S kolegy se mu například podařilo z ledového sevření vysvobodit třináct dětí i s jejich dvoučlenným doprovodem, když uvízli ve Sviním žlebu.
V tom samém okamžiku uvízli v okolí i tři další lyžaři, z toho jeden skialpinista. Nejmenší dítě mělo šest let. Horská služba tak vyrazila zachraňovat hned osmnáct osob najednou.
Jen díky souřadnicím z GPS, které nahlásil mobilním telefonem jeden z lyžařů, se podařilo všechny bez újmy na zdraví včas zachránit a dovést do bezpečí. „Byl problém všechny z terénu dostat. Děti byly docela silně prochlazené, plačtivé, no prostě bylo to opravdu jako v nějakém dojemném filmu,“ vzpomínal v roce 2015 Jaroslav Tejnský.

V posledních letech sloužil Jaroslav Tejnský jako rolbař. Běžecké stopy v okolí Pradědu projížděl v zimní sezoně několikrát týdně. Do konce života žil v Karlově Studánce.
Jaroslav Tejnský zemřel ve středu 27. září. Rozloučení s ním se uskutečnilo v úzkém rodinném kruhu.