Právě tato organizace spolu s Hnutím Duha Jeseníky organizuje nezávislý monitoring vzácných druhů na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky založený na pozorování v terénu a na fotopastech. Projekt Život v jesenické divočině organizace financuje z vlastních zdrojů a z darů veřejnosti.
„Jeseníky jsou posledním velkým ostrovem divoké přírody na Moravě. Vlci se do CHKO Jeseníky vracejí a dokládají to i první záběry vlčího páru. Žádáme Správu CHKO, aby přijala konkrétní opatření na ochranu vlků,“ řekl Ondřej Bačík.
Obě organizace se proto oficiálně obrátily na vedení Správy CHKO Jeseníky s žádostí o přijetí konkrétních opatření na ochranu vlků.
Video: Vlci v CHKO Jeseníky. Zdroj: Společnost přátel Jeseníků
Vzhledem k tomu, že jde o kriticky ohrožený druh a jeho výskyt na území CHKO Jeseníky je podle nich vzácný a potřebný, je důležité vytvořit podmínky pro jeho úspěšnou existenci.
„Opakované potvrzení výskytu vlků v CHKO Jeseníky je velký úspěch. Pro zdravé fungování horské přírody je důležitý také rys ostrovid, proto apelujeme na Správu CHKO, aby zahájila projekt návratu rysa do hor. Zásadní je ale to, že Správa CHKO nezvládá účinnou ochranu vzácných lokalit před neukázněnými turisty, chození mimo stezky a rušení divokých zvířat. Nejlepším řešení pro centrální území CHKO je proto vyhlášení Národního parku Jeseníky,“ uvedl Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí Duha Jeseníky.
Právě nyní má podle ochránců přírody Správa CHKO možnost tyto problémy účinněji řešit tím, že aktivně podpoří návrat vlků do horské krajiny. To povede k obnovení rovnováhy v přírodě Jeseníků.
VIDEO: Velké šelmy a dravci Jeseníků 2022. Zdroj:Společnost přátel Jeseníků
Mluvčí Asociace ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová uvedla, že návrat vlků i dalších chráněných druhů zvířat do Jeseníků je známkou toho, že zdejší příroda jim má co nabídnout.
„To, že se vlci v Jeseníkách i jejich okolí pravidelně objevují, víme již delší dobu. Právě kvůli výskytu vlků jsme například uspořádali setkání s místními zemědělci, kde jsme je informovali o vhodném zabezpečení hospodářských zvířat a možnostech finanční podpory. Zkušenosti s pohybem vlků v naší přírodě ukazují, že nevyhledávají jen klidová území, ale jsou schopni žít i v člověkem pozměněné obhospodařované krajině,“ sdělila Karolína Šůlová.
Doplnila k tomu i čísla. Už dnes 4,5 procenta rozlohy CHKO Jeseníky tvoří národní přírodní rezervace, kam je vstup dovolen jen po značených cestách, a pokud tu probíhá těžba kůrovcem napadených stromů, tak v omezeném rozsahu. První zóna CHKO zaujímá 7,3 procenta rozlohy, druhá zóna pak 23,2 procenta.
Znamená to, že téměř třetina rozlohy území má režim nejpřísnější a zvýšené ochrany přírody. „Nyní připravujeme plán péče o CHKO Jeseníky, kde se vytyčí priority na dalších deset let. Tomu samozřejmě předchází i analýza stávajícího stavu a vyhodnocení dosavadního přístupu. Pokud usoudíme, že rozšíření národní přírodní rezervace je vhodné, do plánu je navrhneme. Rozšíření je samozřejmě možné jen po dohodě s vlastníky, v Jeseníkách mnohdy privátními,“ dodala mluvčí AOPK.
Vlk je podle Bačíka kriticky ohrožený druh a jeho výskyt na území CHKO Jeseníky je vzácný a potřebný a je důležité vytvořit podmínky pro jeho úspěšnou existenci. Spárkatá zvěř, tedy divočáci, jeleni, srnci nebo kamzíci, jsou podle něj v Jeseníkách přemnoženi, což považuje za největší problém obnovy horských lesů. Zvěř totiž podle něj okusuje mladé semenáčky stromů, především jedlí, javorů, jeřábů, ale i buků.
„Právě nyní má Správa CHKO možnost tyto problémy účinněji řešit tím, že aktivně podpoří návrat vlků do horské krajiny. To povede k obnovení rovnováhy v přírodě Jeseníků,“ míní Ondřej Bačík.
Kvůli tomu, aby se minimalizovaly konflikty, které s sebou návrat vlků do naší krajiny přináší, připravila Asociace ochrany přírody a krajiny ČR Program péče o vlka obecného, který se pravidelně aktualizuje.
„Klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit pro snadnou potravu do ohrad. Chovatelé hospodářských zvířat mají možnost získat dotaci na zabezpečení stád, nově se jim může hradit i část nákladů, které souvisejí se změnou organizace pastvy v místech, kde se vlk opakovaně vyskytuje. V případě škod na hospodářských zvířatech mají chovatelé nárok na jejich náhradu,“ uzavřela Karolína Šůlová.
