Sběr vzorků půdy a jedlých hub dokončují výzkumní pracovníci v lesích na Jesenicku. Cílem dvouleté studie je zjištění vlivu lesních porostů na přítomnost těžkých kovů v půdě a jedlých houbách. Výsledkem šetření budou mimo jiné doporučení pro vlastníky lesů a houbaře.

„Výsledky budou známé na jaře příštího roku,“ řekla Dagmar Málková z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc.

Na výzkumu se podílí pracovníci z Mendelovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Mezi těžké kovy patří například kadmium, zinek, olovo či měď.

„Do půdy dostávají jako plynné či prachové znečištění nebo v kapalné podobě spolu se srážkami. V horských lesích navíc zvyšují zátěž prostředí prachem a chemikáliemi nasycené mlhy, které jsou zde velmi významným zdrojem srážek,“ uvedl Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Z jehličí až do půdy

Horské lesy dovedou z atmosféry doslova vyčesat značné množství vody. Filtrují vzduch a zachytávají nejen prachové částice, ale také například těžké kovy, které se z jehlic stromů dostanou až do půdy.

Vysokou schopnost zachytávat látky z ovzduší má například smrk, který si kvůli tomu vysloužil špatnou pověst.

„O smrku panuje představa, že pouze okyseluje prostředí a postupně přispívá k degradaci lesních půd. Ale je to dané právě tím, že je to stálezelená dřevina, která vzduch od znečištění a prachu čistí celoročně. Díky obrovskému povrchu jehlic je jeho schopnost zachytávat a čistit vzduch opravdu enormní. V porovnání s opadavými dřevinami, které podobně zachytávají látky z ovzduší jen během jejich vegetační sezóny, je ten rozdíl několikanásobný,“ dodal Novotný. V oblastech, kde rostou především stálezelené stromy, je tak riziko znečištění půdy výrazně vyšší.

Vědci postupně uskuteční přibližně pět set odběrů v lesích ve správě Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, konkrétně na polesí Vápenná a Domašov.

„Na vybraných lokalitách odebíráme vždy v několika bodech zhruba půl litru vzorku hrabanky a svrchní minerální půdy, kde jsou předpoklady nejvyšších koncentrací potenciálně nebezpečných látek získaných z imisí. Vzorky pak putují k analýzám do laboratoře,“ popsal proces sběru vzorků Martin Valtera z Mendelovy univerzity v Brně.

Těžké kovy jsou i karcinogenní

Vědci zároveň zkoumají i přítomnost potencionálně rizikových prvků v jedlých houbách.

„Zaměřujeme se především na těžké kovy, zejména na měď, kadmium, zinek a olovo. Některé z těchto prvků potřebujeme přijímat, aby naše tělo správně fungovalo, například zinek a měď. Nicméně i tyto prvky mohou v nadměrných koncentracích způsobovat zdravotní problémy,“ vysvětlil Václav Pecina z Vysokého učení technického v Brně.

Některé těžké kovy jsou dokonce karcinogenní.

„Pokud bychom našli v houbách extrémní hodnoty, měli bychom proto houbaře upozornit, že není vhodné, aby houby v rizikových oblastech sbírali a konzumovali je pravidelně,“ dodal.

Podle předběžných vzorků je problematické hlavně kadmium, které je řazeno mezi nejtoxičtější kovy. Ve sledovaných houbách podle dosavadních výsledků překračuje uznávané hygienické limity.

I ve zdánlivě čisté oblasti mohou být kontaminovány atmosferickým znečištěním.

„Zde jde především o proudění průmyslového znečištění z Ostravska a z průmyslových oblastí Polska, zdroje znečištění mohou být ale také v oblasti Pardubicka nebo Královéhradecka,“ vysvětlil Jan Deutscher z Mendelovy univerzity v Brně.

Stěžejní roli ve výzkumu hrají Arcibiskupské lesy a statky Olomouc.

„Pro tento výzkum poskytly svou znalost prostředí a personál, který s námi v lese spolupracuje a pomáhá při výzkumu i odběrech. Znalosti a zkušenosti lidí, kteří se zde pohybují prakticky denně, jsou pro nás nesmírně důležité,“ uzavřel David Juřička z Mendelovy univerzity v Brně.