Kmen téměř třicet metrů vysokého stromu se sice složil přesně mezi vzácný topol a sousední habr, jejich koruny však větvemi očesal tak, že nezbylo, než pahýly obou stromů skácet.

Topol chlupatý roste v naší republice jen asi na deseti místech, nejblíže v arboretu Bílá Lhota u Litovle. Pochází z Číny.

„Park přišel o velkou vzácnost. Jde o odolný a také velmi dekorativní strom - zejména díky obrovským srdčitým listům. Navíc byl velmi vitální. Lidé se mě na něj často ptali,“ řekla botanička muzea Magda Zmrhalová.

Kritika v podobě dvou podnětů dorazila i na Českou inspekci životního prostředí v Olomouci. Její pracovníci přijedou 20. dubna situaci na místě posoudit.

„S ohrožením menšího topolu nikdo nepočítal. Byla to nešťastná náhoda, ale jiným způsobem pokácet velký topol nešlo. S velkou technikou bychom do této části parku vjet nemohli. Větev, která ohrožovala střechu muzea a vážila asi dvě a půl tuny, by mohl odstranit snad jen vrtulník,“ řekl správce zeleně v Podnicích města Šumperka Pavel Damiančík. Celý průběh kácení má natočený na videozáznam.

Kritikové postupu s takovým hodnocením nesouhlasí. „Při kácení měli postupovat šetrněji, aby nepoškodili okolní stromy. Určitě by se řešení našlo, větev nad muzeem šlo ořezat postupně po částech. Navíc velký topol byl do tří metrů zdravý, tmavá barva dřeně, považovaná za hnilobu, je pro topoly typická,“ řekla Eva Staňková, která na Střední odborné škole v Temenici učí ekologii a ochranu přírody.

„Mohli alespoň zachovat pahýl stromu, který by obrostl a vypadal by zajímavě. Jenomže bohužel jednodušší a levnější je skácet celý strom. Víc pokory k přírodě by neškodilo,“ dodala učitelka.

Asi stodvacetiletý topol bílý, s kmenem o průměru sto šedesáti centimetrů a obrostlý břečtanem, měl smůlu v tom, že rostl tak blízko budovy. Hrozící pád větve by zničil střechu. Byl to poslední ze šestice stromů v parku, které posudek znalce v oboru dendrologie určil k likvidaci.

V březnu mu předcházely tři topoly naproti katastrálnímu úřadu, smrk před galerií a akát u letního divadla. Všechny trpěly podle posudku hnilobou, dřevokaznými houbami a jejich narušená statika byla hrozbou. Povolení pro kácení vydala radnice a také památkáři, protože park patří mezi kulturní památky.

„Topol u zdi muzea byl v havarijním stavu. V kmeni byla vyhnilá dutina, některé větve byly duté a měly praskliny. Chápu rozhořčení veřejnosti, ale bohužel stromy v takových místech a v takovém stavu jsou nebezpečné. Kolem denně projdou zástupy lidí; nelze čekat, až někomu spadne větev na hlavu nebo na kočárek,“ uvedl Damiančík.

Vedle pařezu po topolu chlupatém se objevil čerstvě nasazený vzrostlý platan. „Přemístili jsme ho sem ze stromořadí v Zábřežské ulici, kde musel ustoupit chystanému rozšíření nemocničního parkoviště,“ informoval Damiančík.

Česká inspekce životního prostředí během dubna také znovu posoudí stav lip v aleji v ulici 17. listopadu, kde už tři nejrizikovější stromy v březnu zmizely. Podle závěru tří posudků měly být pokáceny všechny a nahrazeny novou výsadbou. Inspekce ale po protestech lidí vydala předběžné opatření, které kácení znemožnilo.