Firma Kamenolomy CZ provozuje v Lošticích lom Kozí vrch. V polovině dubna oznámila záměr pokračování těžby v této lokalitě. Podstatou je rozšíření těžby v jihovýchodní části dobývacího prostoru, zahloubení lomu o deset metrů a navýšení ročního objemu těžby na 500 tisíc tun za rok. V současnosti činí tento objem 150 tisíc tun.

Město s takovým navýšením těžby nesouhlasí. „Chápeme, že kámen je strategickou surovinou pro dopravní stavby. Snahou vedení města jeho není těžbu zastavit a kamenolom uzavřít. Naším zájmem je zachovat těžbu kamene v ročním objemu schváleném v roce 2011. V případě, že by mělo dojít k další těžbě v rámci dobývacího prostoru na pozemcích města, pak za podmínek, s nimiž bude město připraveno souhlasit,“ řekla starostka Loštic Šárka Havelková Seifertová na zasedání zastupitelstva, které bylo k této věci svoláno v pondělí 29. dubna.

Radnice záměru vytýká neúměrné zatížení zastavěné části města těžkou dopravou. Nákladní automobily musí projíždět přes náměstí. „Již v současné době je situace velmi zatěžující a po navýšení objemu těžby se pro naše město stane neúnosnou,“ konstatovala starostka.

Radnice také nesouhlasí s pokácením další části městského lesa, které by rozšíření těžby vyvolalo. Porosty v okolí Loštic v minulých letech silně zasáhla kůrovcová kalamita.

Podle těžební společnosti je produkce 500 tisíc tun maximální možnou a neznamená, že by jí kamenolom dosahoval každý rok.

„Jedná se o krajní možnosti dodávat surovinu na strategické stavební akce ve veřejném zájmu. Při běžné stavební sezóně poptávka po kamenivu z naší provozovny nepřesahuje 250 tisíc tun ročně a v příštích letech očekáváme dokonce pokles i pod tuto úroveň,“ napsala společnosti Kamenolomy ČR ve svém vyjádření.

Maximální roční kapacita má zahrnovat součet stacionální linky, která má kapacitu 250 tisíc tun za rok a případného využití mobilní linky s roční kapacitou 130 tisíc tun. Zbývajících 120 tisíc tun tvoří časově omezená těžba skrývky.

Negativní důsledky těžby a přepravy kamene řeší v Lošticích delší dobu. Těžba zde narostla při výstavbě obchvatu Bludova, zdejší kamenivo bude žádanou surovinou i při výstavbě dálnice D35 z Mohelnice na Hradec Králové a zbývajících úseků čtyřproudé silnice I/44 v okolí Libivé a Zábřehu.

Loni proto město umístilo na silnici do kamenolomu kamery, za finančního přispění těžařů bude na ulici Ke Koupališti umístěn radar. Letos v lednu město podalo žádost o dotaci na pořízení dvou stanic na měření prašnosti. Schválilo také měření hluku z dopravy na náměstí Míru. Chce tak zjistit, zda jsou již nyní překračovány hlukové limity.

V další části článku se mimo jiné dočtete:
- jaké podmínky chce město s těžaři vyjednat
- jaké přínosy a rizika skýtá možnost vybudování nové cesty z lomu

Těžaři jsou podle svého vyjádření připraveni s městem jednat. Vyjednávat a uzavřít smlouvu s firmou chce i samo město. Zastupitelé schválili, že město bude požadovat například povinné zaplachtování nákladu, zprovoznění mycí vany pro vozidla opouštějící kamenolom, kropení, čištění krajnic a případně opravu komunikací vedoucích k lomu.

Zásadním problémem je, že všechny nákladní vozy z lomu a do něj musí jet přes město včetně jeho historického centra. Jiná cesta do lomu nevede. Mezi podmínkami pro vyjednávání je též zvážení studie proveditelnosti objízdné trasy po hranici katastru města, která by ústila na krajskou silnici mezi Lošticemi a Palonínem.

Podle místních se o alternativní cestě z lomu jednalo už před padesáti lety, ale nikdo záměr nedokončil. Překážkou by mohlo být velké převýšení nebo nutnost dostat se přes řadu soukromých pozemků. „Není to určitě tak, že by za dva roky vznikla nová cesta,“ poznamenala starostka.

S novou cestou by se navíc pravděpodobně zvýšil tlak na co nejvyšší využití ložiska, to znamená na intenzivní a dlouhodobou těžbu.

Stavbaři v Česku už delší dobu upozorňují na docházející dostupné zásoby kameniva a štěrkopísku. Celkové geologické zásoby čítají 2,5 miliardy kubických metrů, jenže z tohoto množství má povolenou těžbu jen 21 procent.

„Rezerva existuje, ale je velmi komplikovaný proces otevírání nových lomů. Od roku 1989 nebyl otevřen žádný nový lom. Pořád se jede z toho, co už bylo známo a otevřeno už předtím, jen se zásoby doplňují, takže se dobývací prostor rozšiřuje,“ řekl v podcastu Zdopravy šéf České geologické služby Zdeněk Venera.

Podle jeho slov je tato situace zapříčiněna odporem místního obyvatelstva i celkovým naladěním společnosti proti těžbě. „Všichni by rádi rozvoj infrastruktury, nejen lineárních staveb, ale mluví se o gigafactory, malých modulárních reaktorech. To všechno jsou obrovské stavby, které vyžadují velké množství stavebního materiálu. Bude třeba zajistit rozšíření těžitelné kapacity, kterou máme,“ dodal.