Nyní ale svítá naděje, že se město a obec dohodnou na prodeji pozemků pod skládkou, což by celou situaci vyřešilo. Pomohl k tomu i osobní dopis, který poslala nová starostka Mohelnice Jana Zwyrtek Hamplová vedení a zastupitelům Líšnice. V něm se omluvila za to, jak s nimi dřívější vedení města jednalo.

Historie skládky v datech70. léta – zahájení skládkování
1993 – okresní úřad nařizuje rekultivaci
1997 – přechodné povolení ukládat povodňové odpady
1998 – 2003 – ukládání odpadu načerno
2003 – zastavení černého skládkování
2003 – Líšnice podává žalobu na Mohelnici
2004 – stavební úřad zahajuje řízení o odstranění skládky
2004 – Mohelnice žádá o dodatečné povolení stavby
2005 – Líšnice nabízí Mohelnici, aby pozemky pod skládkou koupila za deset milionů korun, později částku snižuje na šest milionů
2005- Mohelnice nabízí jen devět set tisíc korun
2007 – zastupitelstvo Mohelnice zamítá návrh na odkoupení pozemků pod skládkou
2008 – krajský úřad nepovolil skládku zlegalizovat
2012 – stavební úřad nařizuje odstranění stavby
2012 – jednání mezi Mohelnicí a Líšnicí o odkupu pozemků ztroskotá na ceně, Mohelnice nabízí o milion méně, než Líšnice požaduje
2013 – omluvný dopis nové starostky Mohelnice vedení Líšnice, jednání jsou obnovena

„Omlouvám se vám za jednání a postoje našeho města, kdy i po odhalení závažných nedostatků a porušování zákona se město Mohelnice chovalo k vašim zástupcům arogantně až urážlivě, ačkoliv už tehdy bylo na místě, aby se vám omluvilo a ihned se začalo podílet na nápravě toho, za co nese jednoznačnou zodpovědnost. Tehdy však dostala přednost ochrana zájmů soukromé firmy před zájmy jak Mohelnice, tak Líšnice, a dobré vztahy mezi naším městem a vaší obcí tomu byly obětovány," napsala starostka Líšnickým.

Spor mezi obcí a městem trvá už deset let. Ten, kdo potřebuje dohodu víc, je Mohelnice. Ta je totiž za skládku z minulosti odpovědná. Hrozí jí, že bude muset spoustu nelegálně navezeného odpadu na vlastní náklady odvést. „Podle odborných odhadů by to přišlo asi na osmdesát milionů korun. To je šílená suma," upozornila Jana Zwyrtek Hamplová.

Řešením je získat povolení ke změně stavby před dokončením, skládku zrekultivovat a tím zlegalizovat. K tomu ale Mohelnice potřebuje, aby se stala majitelem pozemků pod skládkou. Musela by je od Líšnice odkoupit.

Dohoda už léta vázne na ceně. Loni ztroskotala kvůli jednomu milionu, o který se lišila nabídka města od požadavku Líšnice. Ta chtěla za pozemky šest milionů, Mohelnice nabízela o milion méně.

„Projednávali jsme dopis paní starostky Mohelnice v zastupitelstvu a to rozhodlo, že setrváme na původním cenovém požadavku, tedy že chceme za pozemky šest milionů," řekl starosta Líšnice Jiří Kvíčala.

Mohelnice přesto věří, že se s obcí dohodne, a to už v nejbližší době. „Pozvali jsme všechny zastupitele Líšnice na jednání rady města. Věřím, že se dohodneme. Následně bychom pak dohodu předložili ke schválení zastupitelstvu," sdělila Jana Zwyrtek Hamplová.

I tak ale čekají město se skládkou nemalé výdaje. Kromě kupní ceny za pozemky bude muset uhradit rekultivaci. „Pokusili bychom se využít dotací na staré ekologické zátěže, které mají být vyhlášeny. Rekultivace by přišla odhadem na pět milionů. Pořád je to ale podstatně méně, než kdybychom museli odpad někam odvážet," upozornila Hamplová.

Skládka v Líšnici vznikla v sedmdesátých letech. V rpce 1993 nařídil okresní úřad její rekultivaci. Po povodních v roce 1997 sem bylo dočasně povoleno ukládat povodňové odpady, následujících pět let sem ale soukromá firma vozila načerno odpady, které vydávala za materiál k rekultivaci. Spor řešil krajský úřad, před lety se Líšnice obrátila i na ombudsmana.