„Jeseník je pěkné město. Všude je čisto. To u nás není taková kultura, ulice jsou poplivané, záchody nepěkné. Tady jsou příjemní lidé. Stále se usmívají, u nás se mračí,“ shrnula své první poznatky Valentina Pestru, která do Jeseníku přijela s manželem, synem Ivanem, dcerou Olgou a jejím mužem Alexandrem v poslední třetí vlně organizované ministerstvem zahraničních věcí. Členové obou rodin mají české předky. Přestože se narodili a vyrostli v Kazachstánu, stále v sobě cítí češství. Doma dokonce slavili 28. říjen, kdy v roce 1918 vznikl samostatný československý stát. Jak přiznali, jejich rozhodnutí odejít ze země zrálo roky.

„Kdyby se Sovětský svaz nerozpadl, asi bychom nikam nejeli. Ale potom, co Gorbačov všechno rozbil, rozdělil se celý bývalý svaz na státy a na menšiny. Kazaši jsou dobří lidé, ale my se tam stejně stále cítili jako menšina. Bez známých na vysokých postech tam člověk ničeho nedosáhne. U doktora jsem slýchala, že jsem stará a léčit už nepotřebuji,“ zdůvodnila rozhodnutí odejít třiapadesátiletá Valentina Pestru. Rodiny se v novém domově teprve zabydlují a vědí, že před sebou mají těžké období. Úkolem číslo jedna je po zvládnutí úředních záležitostí naučit se česky, aby mohli co nejdříve získat zaměstnání a nebýt závislí na dávkách. Valentina pracovala jako prodavačka. Její muž jako řidič. Dcera Olga vystudovala vysokou školu ekonomickou a její muž je zdravotník. Nejmladší člen, teprve devatenáctiletý Ivan, studuje vysokou ekonomickou školu. Ten také odchodem trpěl nejvíce. Nejen, že chce dostudovat, ale doma zanechal i svou lásku, kterou zná od mateřské školy. „Doufám, že sem bude moci přijet, až syn dostuduje, a pak budeme slavit velkou svatbu,“ prozradila své velké přání Valentina.

Obě rodiny čeká i zařizování domácností. Do Jeseníku přijely jen s několika zavazadly. V bytech, které jim opravilo město, mají prozatím jen to nejdůležitější. Kontejnery s věcmi dorazí do měsíce. Do té doby také obdrží prostředky na pořízení základního vybavení. Už teď se ale snaží svůj domov zútulnit. Těší se na své první české Vánoce. „Budou určitě veselé, krásné, se stromečkem a dárky, cukrovím. A budou 24. prosince,“ řekla se smíchem Olga Khalitskaya. V Rusku a i v Kazachstánu totiž děda Mráz rozdává dárky až po Novém roce.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY ZE ŠUMPERSKA A JESENICKA

Moje Šumpersko a JesenickoSportKulturaPodnikáníČerná kronika