Na tyto či podobné otázky budou odpovídat obyvatelé a návštěvníci Šumperku.

Radnice vytvořila takzvanou pocitovou mapu města a na jejím základě chce řadu věcí zlepšit.

Pocitovou mapu Šumperka najdete ZDE

č. 2 Jiří Valent. Vizualizace stavby šumperského architekta Jiřího Valenta. Pavilon měl tvarem připomínat lasturu, ale nenašla se žádná firma, která by se vešla do rozpočtu 2,5 milionu korun
Altán se do Smetanových sadů v Šumperku nevrátí


Funguje i v Jeseníku

Pomocí pocitových map lidé vyjadřují své názory na konkrétní lokality. Označí na ní například místo, kde se necítí bezpečně.

Úřady pak mají informace o tom, kam poslat strážníky či nainstalovat kameru.

Jiné otázky mohou pomoci při řešení dopravy.

„Získané poznatky pro nás budou inspirací, řadu věcí pak bude možné zlepšit,“ sdělila mluvčí radnice Olga Hajduková.

Pocitové mapy navrhli odborníci z Katedry rozvojových studií Univerzity Palackého a začala je již používat řada měst. Kromě Olomouce nedávno tento nástroj zavedlo také město Jeseník.

„V Helsinkách třeba město navrhlo změnu územního plánu, plánovala se výstavba nových rezidenčních oblastí. Občanů se proto radnice ptala, kde by je chtěli nebo nechtěli,“ dal v minulosti příklad využití pocitových map Jiří Pánek z katedry rozvojových studií.

Ilustrační foto
Muž opravoval tatru. Ta nastartovala a přejela mu nohy

Do konce prázdnin

Od projektu si zpravidla města také slibují větší zapojení lidí do veřejného dění.

Již před časem například lidé „klikáním“ na internetu rozhodovali o částce půl milionu korun. Mohli si vybrat, co za peníze radnice pořídí a zvítězil nový mobiliář včetně pítek na Hlavní třídě.

„Své dojmy ze života v Šumperku lidé mohou vyjádřit prostřednictvím pocitové mapy do 31. srpna. Aplikaci lze najít na webových stránkách města, ale k dispozici je také v informačním centru v budově divadla na Hlavní třídě,“ dodala Olga Hajduková. 

Petr Možný, spoluautor knihy Horské chaty v Jeseníkách.
U Švýcárny se pásly krávy, i o tom je nová kniha