Studenti se hodně zajímali o problematiku školství, například o názor předsedy Senátu na možné zavedení školného na vysokých školách.

„Nejsem zastáncem školného, protože rozděluje přístup ke vzdělání. Náklady rodičů na studium jejich dětí na vysoké škole jsou i tak vysoké. Myslím si, že jsme dost bohatý stát na to, abychom si zaplatili svou budoucnost, a tou je vzdělání našich dětí. Hradit by se měl jen nadstandard, například prodloužení doby studia," odpověděl Milan Štěch.

Tomu se podařilo studenty nechtěně i rozesmát. To když vzpomínal na předchozí prezidentské volby, kdy ještě o budoucí hlavě státu rozhodovali jen poslanci a senátoři.

Milan Štěch je senátorem už šestnáct let, takže zažil ještě druhou prezidentskou volbu Václava Havla a dvoje volby Václava Klause. „Nikdy jsem Václava Klause nevolil, je jiné orientace," řekl Štěch a vyvolal smích na tvářích studentů. „Myslím samozřejmě politické," rychle vysvětloval s úsměvem.

Právě okolnosti kolem druhé prezidentské volby Václava Klause ho prý přiměly k tomu, aby podporoval přímou volbu hlavy státu. „Přímá volba je správný krok. I když pravomoci prezidenta nejsou příliš velké, má alespoň silný mandát. Osm milionů voličů nejde uplatit nebo koupit. V kampani se sice občas objevily věci, které nebyly fér nebo košer, ale to se v politice stává a je potřeba se nad to povznést," řekl předseda Senátu.

Došlo i na otázku, jaké jsou vzájemné vztahy mezi vrcholnými politiky. „Kontakty mezi poslanci a senátory fungují dobře. S předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou máme klasické vztahy dvou vysokých ústavních činitelů. Těžké vztahy mám ale s vládou, zejména s premiérem Petrem Nečasem se komunikuje velmi těžce," poodhalil studentům zákulisí vysoké politiky Milan Štěch.