Kliknutím zvětšíte„Vše je o lidech. Možnosti jsou, jen ne všude je dostatečně využíváme,“ poukazuje klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
V rozhovoru pro regionální Deník se uznávaný expert vyjadřuje také k investici na řece Moravě v Olomouci, kde v rámci rozsáhlých úprav vznikla i nová náplavka: „Protipovodňová opatření doceníme, až zase přijde větší povodeň. A ona přijde.“
Mluví se o tom, že v Tichém oceánu už začal El Niño. Pane doktore, mohl byste nejprve ve stručnosti vysvětit, o jaký jev se jedná?
Jde o velkoprostorový klimatický jev, který se zcela přirozeně vyskytuje v několikaletých cyklech v oblasti jižního Tichého oceánu. Je to část takzvané Jižní oscilace, která má tři stavy – El Niño, La Niña a neutrální stav. V časech neutrálního stavu tlačí na jižní polokouli severovýchodní pasátové proudění teplou vodu od pobřeží Jižní Ameriky dále na západ a na její místo vystupuje chladnější voda z hlubších vrstev oceánu. Pokud pasátové proudění zeslabí, tak teplá voda zůstává u pobřeží Jižní Ameriky, kde se v těchto případech vyskytuje zpravidla od září do listopadu vlhké a deštivé počasí. Naopak můžeme pozorovat suché a horké počasí v oblasti jihovýchodní Asie, v Oceánii a v Austrálii. K zeslabování pasátu dochází teď a jižní oscilace se tak dostává do fáze El Niño.
Údajně se na Zemi vyskytuje tisíce let. Je to tak?
Střídání jednotlivých stavů Jižní oscilace v dobách, kdy nebyla k dispozici podrobná měření atmosféry nebo dokonce družicová pozorování, vědci analyzují pomocí takzvaných paleodat. která známe nejčastěji z analýz ledovcových jader. V případě projevů Jižní oscilace však pomáhají analýzy korálů z korálových útesů a máme tedy dnes k dispozici informace o střídání El Niño a La Niña, ale například i o vlivu velkých sopečných výbuchů na toto střídání v minulosti až jeden tisíc let zpět. Dále do minulosti jsou informace o tomto jevu již méně spolehlivé.
Pokud jde o probíhající změnu klimatu: bude mít nebo má klimatická změna vliv na sílu nebo délku trvání El Niño?
Jižní oscilace je přirozeně se vyskytující jev, který vzniká v tropické oblasti Tichého oceánu a ovlivňuje ekosystémy, zemědělství, zásoby sladké vody, hurikány a další závažné meteorologické jevy po celém světě. Vlivem globálního oteplování se průměrné klima v tichomořské oblasti pravděpodobně výrazně změní. Očekává se, že pasátové proudění zeslábne a povrchové vrstvy oceánu se budou nejrychleji oteplovat právě v blízkosti rovníku. Meziroční proměnlivost Jižní oscilace je ale řízena křehkou rovnováhou různých zpětných vazeb a navzdory značnému pokroku v našem chápání změny klimatu zatím nelze odhadovat, jak se změní samotná oscilace a jak četnost návazných událostí.
Na severní polokouli, my v Česku, pocítíme tento jev?
Jen velmi vzdáleně. Ano, podrobné statistické analýzy dokážou signál změn v Jižní oscilaci detekovat i v řadách srážek nebo teplot ve střední Evropě, ale jednoznačně konstatovat, že včerejší bouřka je důsledkem jevu El Niño, samozřejmě nelze.
Už „to“ začalo?
Měření povrchové teploty v Tichém oceánu, rozložení tlakových útvarů nebo intenzity pasátů ukazují, že ano. Podmínky pro existenci El Niño jsou splněny. Jeho trvání a intenzitu však budeme znát až zpětně na základě měření například profilových teplot v oceánu, výšky hladiny nebo změn v tlakovém poli.
S čím bychom měli počítat? Může být kvůli tomu rok 2024, nadcházející léto, nejteplejším v historii?
To samozřejmě může a mohlo by být nejteplejším v historii měření i bez přispění El Niño, stačí se podívat na trend globální teploty v posledním období.
Jak by tedy podle modelů a propočtů mohlo vypadat počasí od července do září v České republice?
Globálně vyšší teplota neznamená, že bude výrazně tepleji na celé planetě. Na severní polokouli bude hodně záležet na aktivitě polárního vortexu, který může „posílat“ do střední Evropy, do Asie nebo do Ameriky i relativně studený arktický vzduch. Nebo naopak vpustí teplý vzduch od jihu daleko za polární kruh. To vše je dáno výraznými změnami, které probíhají právě v Arktidě. Mizí velké množství plovoucího ledu, roste povrchová teplota vody v severním Atlantiku a mění se tak energetická bilance atmosféry v celé oblasti. Modelové předpovědi s výhledem na jednotlivé sezony dopředu jsou proto hodně nespolehlivé a jistě bych si podle nich neplánoval dovolenou.
V centrech měst, jejich tepelných jádrech, to bude náročné?
Troufám si tvrdit, že letní období je ve městech náročné už zcela normálně. Horké vlny jsou o něco delší a teplejší než ještě před pár lety a ve vývoji měst jsme zaznamenali hodně nepříznivé jevy. Mám na mysli zahušťování výstavby nebo rozšiřování parkovacích ploch, které není doprovázeno zvýšenou starostí o zeleň nebo vodní prvky. Potřebujeme obojí, ale dnes už víme, že bychom se měli věnovat hlavně různým adaptačním opatřením, která by nám pobyt ve městech zpříjemnila i v horkých letních dnech.
Aktuální předpověď včetně různých modelů najdete zde: Aladin
Co byste poradil lidem, kteří žijí v bytě v centru města a nemají chatu v horách, kam by utekli aspoň na víkend? Jaká opatření by jim mohla ulevit, na co by se mohla společenství vlastníků při investicích soustředit, aby nejteplejší měsíce byly snesitelnějšími?
To je jednoduché. Nadace Partnerství již několik let pořádá soutěž Adapterra Awards. Není ani tak důležité, jaká opatření v této soutěži vyhrávají. Ale jednotlivé ročníky soustředily na jednom místě (https://www.adapterraawards.cz/cs/Databaze) velké množství příkladů, které je možné vidět ve městech, v budovách i v krajině. Ve městech jde hlavně o zelené plochy, různé vodní prvky, propustné povrchy, parky – zkrátka opatření, která snižují teplotu, zlepšují hospodaření s vodou, ale například i snižují prašnost. Velkou část projektů jsem měl možnost navštívit, mluvil jsem s těmi, kdo je realizovali i s těmi, kdo v jejich okolí žijí. Nikde neuslyšíte nic o nějaké klimatické hysterii nebo zelených bláznech, ale vidíte příjemné změny v místech, kde žijeme nebo pracujeme. Horké vlny se přežívají lépe, přívalové srážky nepřinášejí tolik škod, je si ve městech kam sednout, projít se kolem vody nebo ve stínu a popovídat se sousedy. Jen by to chtělo takových projektů řádově více, zatím to jsou jen stovky a to je hodně málo.
Věnují se města dostatečně boji s klimatickou změnou? Co byste vytkl?
Vždy to záleží na osvícenosti místní samosprávy a tlaku voličů. Co je to boj s klimatickou změnou na místní úrovni? Co si pod tím představíte? Já vidím různá adaptační opatření, hospodaření s teplem, komunitní energetiku, odpadové hospodářství, veřejnou dopravu, ale i sociální služby nebo vzdělávání. Projděte se po městech a vesnicích u nás a dívejte se. Jaký to bude pohled? Někde příjemný, někde méně příjemný. Vše je o lidech. Možnosti jsou, jen ne všude je dostatečně využíváme.
V Olomouci byla před pár měsíci dokončena další etapa protipovodňových opatření spočívající v podstatném rozšíření koryta řeky Moravy ve městě, kde vnikla nová náplavka. Jak jako klimatolog hodnotíte takový investiční počin?
Protipovodňová opatření doceníme, až zase přijde větší povodeň. A ona přijde. Důležitá je znalost odhadů chování řek v blízké budoucnosti, v dalších desetiletích. Základem pro tyto odhady jsou klimatické scénáře, které nám mimo jiné říkají, kolik vody by mohlo řekou za povodní protékat a pokud olomoucká náplavka tolik vody propustí, tak je to skvělé. Investice do těchto opatření se vyplatí za předpokladu, že se o ně budeme starat. Pokud při stoupající vodě zůstanou na náplavce překážky, se kterými se v projektu nepočítalo, bude její vliv menší.
Letos se zatím tolik nebavíme o hydrologickém suchu, sice se již v částech Česka objevuje, ale situace nevypadá dramaticky. Dá se čekat velké sucho.
Často můžeme slyšet, že je Česko malá země. Ale rozdíly v chodu počasí nebo v rozložení srážek, které u nás zaznamenáváme, jsou hodně výrazné. Na severu Čech je sucho, na Vysočině stojí v lesích a na polích voda, jižní Morava má vody tak akorát. Za měsíc to může být úplně jinak.
Radim Tolasz, Oddělení klimatické změny ČHMÚ
Meteorologové nedávno varovali zejména v Čechách před požáry v návaznosti na nedostatek vláhy. Děsí mě požáry, které každoročně v létě sužují oblasti Středomoří. Může hrozit podobné riziko v budoucnu i u nás, ve středu Evropy?
U nás je jiná skladba vegetace a půda většinou nebývá tak vysušená, aby se naše požáry daly srovnávat s těmi Středomořskými. Ale jak už to bývá, jsou výjimky, potvrzující pravidla, stačí si vzpomenout na loňský požár v Českém Švýcarsku. O jeho velikosti a nebezpečnosti už bylo napsáno hodně, já bych jen rád upozornil na dvě věci. V rámci projektu PERUN dokončujeme klimatický scénář, který nám odhadne nejen chování řek, jak jsem o tom mluvil před chvíli, ale taky nám ukazuje, že se bude naše krajina dále vysušovat. Při vyšší teplotě je vyšší výpar a dlouhodobě neočekáváme vyšší srážky. Podmínky pro vznik a šíření požárů se budou podle těchto klimatických scénářů v naší krajině „zlepšovat“, a to není dobře. A tady bych rád upozornil na druhou souvislost. Když ne všechny, tak určitě velká většina těchto přírodních požárů u nás vzniká uměle. Chybou nebo nevhodným chováním těch, kdo se v krajině pohybují. A obloukem se tak vracím ke vzdělávání a výchově, které jsem již zmínil.
Jestli dovolíte na závěr trochu odlehčeně: kde by letos chtěl trávit horké letní dny klimatolog Radim Tolasz?
Já bych byl nejspokojenější, kdyby se maximální teplota horkých letních dní vrátila k 30 °C nebo ještě o něco níže. Dovolím si citaci z novin Posel z Prahy číslo 165 ze 14. července roku 1875. „Od pondělka 12. 7. nastala zde veliká změna počasí. V neděli bylo ještě velké horko, ukazoval teploměr přes 20 °C tepla, v pondělí se však značně ochladilo, k čemuž přispěl nemálo silný západní vítr.“ To byly krásné časy, které se však ještě celé generace nevrátí. Tak se alespoň snažme těm příštím generacím celou situaci co nejvíce ulehčit.
Tipy na víkend
9
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
