Zábřežský děkan František Eliáš nejprve ve 14 hodin požehná boží muka, která na okraji vesnice v poli, kde kdysi stávala, vybudoval Vilém Poles z Pobučí. Poté se lidé přesunou ke kostelu, kde bude požehnán nový kříž. Farnosti ho věnoval lékař Josef Marada z Jestřebí. Vztyčení kříže a vybudování základu, na kterém stojí, zajistili místní hasiči. Poté bude následovat mše.

„Kostel se podařilo zachránit v hodině dvanácté. Ve vesnici, ve které po válce nezůstal nikdo z původních německých obyvatel, bylo mezi novými osídlenci jen málo praktikujících věřících. Památka léta chátrala a propadala zkáze,“ uvedl technický administrátor děkanátu Zábřeh Luděk Diblík.

Kostel byl v podstatě už určen k demolici, když se před dvěma lety podařilo zmobilizovat síly na jeho záchranu. Moc nechybělo a popraskané a prolomené klenby by se zřítily stejně jako jižní obvodová stěna.

Nejdůležitější bylo začít statickým zajištěním. Finančně ho v roce 2008 podpořila obec Jestřebí, k níž Pobučí patří, a dárci z řad farníků. Další práce pak začaly letos v červenci a kostel během necelých pěti měsíců povstal z popela.

„Má novou fasádu, střechu, veškeré klempířské prvky a také krov nad presbytářem. Zrestaurovaná je celá vnitřní výmalba, pískovcové portály, okna, dveře a vnější kamenný sokl. Nechybí nová podlaha, drenáž po celém obvodu kostela a také hromosvod. Opravy a nátěru se dočkala i krytina věže,“ popsal proměnu památky Luděk Diblík.

Celý letošní projekt je zčásti financován z fondů Evropské unie. Nepodařilo by se ho ale uskutečnit bez pomoci místních lidí. S nabídkou přišli hasiči, kteří se postarali o lešení. S úklidem, stavbou lešení i terénními pracemi pomohli i lidé z nedalekého Jestřebí, kde je víc věřících než v Pobučí, přitom tam mají jen kapličku.

Pobučský kostel byl podle nápisu nad vchodem vybudován v roce 1832.