Členy sdružení jsou farníci a lidé, kterým není osud kostela lhostejný. „Naším cílem je kostel zachránit a opravit,“ řekl jeden ze zakladatelů sdružení Josef Klimek.

Takzvaný „horní“ kostel bude i po rekonstrukci sloužit liturgii. Sdruženímák dispozici již dvě architektonické studie interiéru, další přibudou na podzim. Spor o vzhled a využití chrámu přitom zastavil jeho rekonstrukci na počátku devadesátých let. „Konečná podoba kostela bude výsledkem dohody mezi všemi zúčastněnými stranami, především mezi farností, občanským sdruženíma památkáři.Návrh bude muset odsouhlasit také arcibiskupství,“ sdělil Klimek.

Vznik sdružení přivítal i zábřežský děkan František Eliáš. „Jsem rád, že se iniciativy chopili sami farníci. Založení sdružení vnímám jako konkrétní podobu jejich zájmu o budoucnost kostela,“ řekl. Věřící do rekonstruovaného kostela vstoupí nejdříve za tři roky.

Rychlost oprav bude záviset především na penězích. Obnova svatostánku si totiž vyžádá miliony korun. Sdružení je chce získat především z grantů a dotací, ale i z veřejné sbírky.

Chrám svaté Barbory musel být uzavřen na začátku devadesátých let, protože hrozilo zřícení klenby v chrámové lodi. Vnitřek kostela pak dlouhé roky připomínal spíše staveniště než prostor k modlitbě. Část vybavení chrámu podlehla červotoči, restaurovat se naopak podařilo barokní křížovou cestu. Farníci opravili také střechu nebo strop. Veřejnost mohla poprvé do kostela nahlédnout až v roce 2005 díky iniciativě zábřežských zvoníků.

„Návštěvníkům jsme ukázali věž s renesančním zvonem svaté Barbory. Museli jsme tu uklidit a na schodišti zapojit provizorní osvětlení,“ připomněl zvoník Jaromír Herzig. Zábřežané se o činnosti a plánech sdružení dozvědí v připravovaných informačních letácích. Kostel si budou moci prohlédnout při Dnech evropského dědictví, které se budou konat druhý zářijový víkend.