Zdraví, vitalitu a nekonečný optimismus by této ženě mohli závidět i třicátníci.

„Narozeniny, jaké mi tady připravili, jsem ještě neměla. Až mi z té lásky a péče bylo do pláče. A těch dárků, co jsem dostala,“ řekla s pohnutím v hlase Anna Vávrová a hned se pochlubila dortem, parfémem a krémem, které dostala od vedoucí domu Dany Vaiglové.

Jen jedno jí nebylo jasné. „Na co mám ten krém?“ ptala se… „To je proti vráskám, aby vám do stovky žádné další nepřibyly,“ vysvětlila Vaiglová.

Anna Vávrová je dáma v každém okamžiku. Vždy milovala módu, a i když má šatů plnou skříň, neodolala a na své narozeniny si koupila nový kostým. „Dokud mně drží paráda, budu naživu,“ usmála se oslavenkyně a už svižně zamířila do sekretáře pro hrníčky, aby hostům připravila kávu.

Zdraví by jí mohli závidět i lidé ve věku jejích vnuků. Pohyb jí nedělá žádné problémy. Stále má své zuby a čte bez brýlí. „Dožít se pětadevadesáti v plínách není umění, ale toto je obdivuhodné,“ řekla na adresu Anny Vávové Dana Vaiglová.

„Paní Vávrová se ráno ustrojí, pochodí po obci, jde si do obchodu, čte časopisy a knihy a dokonce ani po obědě si nejde lehnout,“ prozradila na nejstarší občanku obce místostarostka České Vsi Alena Krčmářová.

Přes neskutečnou vitalitu však loni měla Anna Vávrová namále. Na chvíli se jí zastavilo srdce a poprvé v životě skončila v nemocnici.

Její recept na dlouhověkost je jednoduchý: „Jako dítě jsem pila kozí mléko a teď si dávám každé ráno centimetr vodky z placatice,“ usmála se babička.

Jak říká, vždy žila střídmě, neflámovala, milovala svou práci účetní na ministerstvu obrany v Praze, kde prožila většinu života. Její celoživotní láskou je hudba, divadlo, obrazy a knihy. Vždy má rozečtenou jednu veselou a druhou vážnou knihu tak, aby si mohla zvolit tu pravou podle nálady.