Ředitel jesenické nemocnice Jan Jedlička se auditu zcela nebrání. Postrádá však k němu podrobnější informace.

Na nutnosti auditu se minulý týden shodli krajští radní. Návrh na jeho uskutečnění vzešel i ze schůzky hejtmana Olomouckého kraje s ministrem zdravotnictví. Politici spolu jednali o řešení situace v jediném lůžkovém zařízení na Jesenicku.

„Řešení se může ubírat dvojím směrem. Zaprvé úpravou úhradové vyhlášky, která zvýhodní region spadající do působnosti Jesenické nemocnice. Jedná se totiž o odlehlou část kraje, kde žije relativně nízký počet obyvatel. Ukazatele úhradové vyhlášky jsou spočítány na vyšší počet obyvatel. V okamžiku, kdy by se vyhláška změnila, mohla by být situace do jisté míry vyřešena,“ řekl náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Sekanina.

Pokud se úhrady z veřejného zdravotního pojištění za poskytnutou péči nezvýší, bude vedení kraje jednat s vládou, aby stát soukromou nemocnici odkoupil a následně ji kraji předal. K této variantě se však negativně postavilo ministerstvo financí.

Popsanému postupu však podle Sekaniny předchází provedení auditu.

„Kontrola hospodaření by měla objektivizovat ekonomickou situaci zařízení. Dostal jsme za úkol oslovit vedení nemocnice, zda se bude chtít na analýze podílet. Zaslal jsem panu řediteli dopis a čekám na reakci. Domnívám se, že náš požadavek je zcela legitimní,“ uvedl náměstek hejtmana Michael Fischer.

Ředitel nemocnice Jan Jedlička dopis obdržel a připravuje na něj odpověď. Podle svých slov v něm ale postrádá konkrétní informace.

„O auditu v podstatě nic nevím. Není nám jasné, jaký je účel auditu a co by po něm mělo následovat. Nikdo mě k jednání o jeho účelu nepřizval, což mi připadá podivné. Pokud bude jasně zdůvodněno, proč by se měl audit uskutečnit a kdo by jej měl provést, nebráníme se mu,“ řekl Jedlička.

Nemocnici v Jeseníku chce zachovat její vedení, obce, stát i kraj. Kraj se ale s managementem nemocnice rozchází v pohledu na řešení finančních obtíží. Zatímco kraj navrhuje navýšení úhrad nebo zpětný odkup zařízení, zástupci nemocnice chtějí s krajem uzavřít takzvanou smlouvu o provozování zdravotních služeb jako služeb ve veřejném zájmu. To by například znamenalo, že by se kraj podílel na krytí ztráty nemocnice. Model by fungoval podobně jako u veřejné autobusové dopravy, kterou si objednává kraj a provozuje ji soukromá firma.

„Požadavku kraje bychom rozuměli, kdyby řekl, že si chce ověřit, zda je opravdu problematické provozovat nemocnici na území tak geograficky vymezeném a s takovým počtem obyvatel jako je Jesenicko, a na základě toho podepsal smlouvu o poskytování služeb ve veřejném zájmu,“ doplnil Jedlička.

Kraj nechce smlouvu s nemocnicí uzavřít. „S krajem jednáme více než dva roky a stále vymýšlí obstrukce. Audit bude stát peníze daňových poplatníků,“ upozornil Jedlička.

Jesenická nemocnice se propadla do ztráty v loni. Aby se uživila a mohla poskytovat služby ve stávajícím rozsahu, potřebovala by podle Jedličky spádové území mezi osmdesáti až sto tisíci obyvateli. Na Jesenicku jich žije jen polovina, z toho velká část odjíždí během týdne za prací nebo studiem. Kromě Jeseníku je nejbližší nemocnice desítky kilometrů vzdáleném v Šumperku, Bruntále nebo Krnově.