VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kráska v riflích s dlouhými vlasy: farářka evangelického sboru v Šumperku

Šumperk /ROZHOVOR/ - Slyšet při bohoslužbě kázání z úst ženy není obvyklé; bohoslužby v kostelech všech církví vedou v naprosté většině muži. Jednou z výjimek je Hana Chroustová, farářka evangelického sboru v Šumperku.

2.1.2012
SDÍLEJ:

Farářka Českobratrské církve evangelické v Šumperku Hana ChroustováFoto: DENÍK/Stanislava Rybičková

K té výjimečnosti přispívá navíc i její vzhled. Třicetiletá štíhlá kráska v riflích s dlouhými vlasy na první pohled do představy kněze vůbec nezapadá. Ale jen do chvíle, než promluví. Pak už si ji v kněžském taláru představit dovedete.

Pochází od Jimramova na Vysočině, absolvovala Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy a pět let studia jí o dva roky prodloužily studijní pobyty v Paříži a ve Frankfurtu. Po roční povinné praxi, kterou strávila v Mělníku, působí už čtvrtý rok v Šumperku.

„Jen část studentů evangelické fakulty studovalo za mých časů s cílem stát se farářem. Fakulta přitahovala intelektuály pro vynikající obsah studia, zejména filozofie, kterou přednášel mimo jiné Ladislav Hejdánek. Teprve po absolvování se mohou studenti fakulty rozhodnout, zda zvolí dráhu faráře. Mnozí z mých spolužáků působí například jako novináři,“ říká charismatická Hana Chroustová. Sama šla na fakultu už s vidinou služby v církvi.

Co vás k takovému rozhodnutí přivedlo?
Vyrůstala jsem ve věřící rodině, maminka je katolička, otec evangelík. Oba byli příkladem náboženské tolerance. V neděli jsme jeli na bohoslužbu, my děti jsme s tatínkem vystoupili u evangelického kostela, maminka šla do katolického a u kávy si opak doma sdělovali, co bylo kde zajímavého. Mě v době puberty náboženství přitahovalo a zároveň štvalo, měla jsem spoustu otázek. Ještě rok po maturitě jsem pracovala jako au pair ve Francii, teprve pak jsem šla na teologii.

Kolik žen v evangelických kostelech působí?
Je jich asi dvacet procent. Ani v naší velmi civilní církvi nejsou ženy v úloze faráře jednoznačně přijímány. Předsudky v lidech stále jsou.

Jak jste se ocitla v Šumperku?
V naší církvi umístění nikdo shora neurčuje. Uchazeč osloví sbor a ten si ho případně zvolí. Já jsem navštívila asi pět sborů, někde jsem se setkala s nedůvěrou nebo s otázkou, co bude, až budu mít děti. V Šumperku se mě na to nikdo nezeptal. Možná si tu otázku v duchu kladli, nahlas ji ale nevyslovili. Rada starších mě přijala. Jen jeden člen ze sboru vystoupil s tím, že nebude poslouchat kázání ženy. Někteří další mi později přiznali, že měli pochybnosti, ale že by mě dnes za nic nevyměnili.

Položím stejnou otázku. Povedete bohoslužby i s těhotným břichem? A co bude po narození potomka?
Většina farářek v takové situaci pokračuje v práci až do porodu a po půl roce se ujme alespoň části činností - hlavně práce s dětmi, která vyžaduje kontinuitu. Aktivita sboru se na čas trochu utlumí. V naší církvi je výhoda, že bohoslužbu s výjimkou některých úkonů může vést i laik - třeba kurátor, což je jakýsi předseda staršovstva. Kurátorem je u nás v Šumperku shodou okolností také žena.

Chystáte se vdát?
S přítelem, který je z Prahy, od září žiji se svolením rady starších ve svém farním bytě. Jsme zasnoubení a na příští rok plánujeme svatbu. V Šumperku jsem zvolena zatím na pět let, dali jsme si takovou kratší lhůtu, protože jsem si nebyla jistá, jestli tu práci opravdu zvládnu. Ráda bych tu dál zůstala, protože tak skvělé lidi, jací jsou v mém sboru, mi může každý závidět. Dítě ještě neplánuji, chci dotáhnout některé začaté aktivity. Partneři farářů to nemají jednoduché, soukromý život se hodně podřizuje práci. Ale můj přítel do našeho sboru dobře zapadl a dost mi tady pomáhá. Dokonce učí děti v nedělní škole.

Jak velký je vlastně sbor, pro který pracujete?
Má odhadem asi čtyři sta aktivních členů. Patří k němu Šumperk a třicet vesnic, také Rýmařov a Hanušovice. Dočasně administruji ještě sbor v Zábřehu, odkud farář odešel jinam. O nedělích mívám někdy až troje bohoslužby.

Co říkáte na institut celibátu?
Určitě má i své přednosti, faráře nezaměstnává jeho rodina, ale nevím, jak mohou faráři zvládnut život bez opory blízkého člověka. Kněz taky pomáhá lidem v jejich vztazích a bez toho, že by věděl, jak vypadají partnerské starosti, je těžké radit.

Jak vnímáte situaci náboženství v naší zemi? Ubývá věřících?
Statisticky je zaznamenán jejich odliv, ale nevím, jestli je to odliv od víry, nebo jen od církve, s níž řada lidí nechce mít nic společného. Jsou to dvě různé věci. Před rokem 1989 znamenala církev jeden z mála prostorů svobody, dnes se těch prostorů nabízí mnohem víc. Lidé potřebují duchovní život, hodně se jich dnes uchyluje k různým ezoterickým směrům.

Slyšela jsem, že ve vašem kostele oddáte kohokoliv, kdo o to požádá, i nevěřící.
V podstatě ano. Mám na to úřední kulaté razítko. A o svatby u nás je docela zájem. Průběh obřadu upravím podle dohody se snoubenci, kázání se snažím sestavit jim na tělo, mohou si i vybrat téma z Bible. U nečlenů naší církve trvá obřad asi půl hodiny. Jsem hodně liberální, ale mám své hranice, přes které nejdu. Součástí obřadu musí být alespoň jedna modlitba.

Na vašem místě kdysi působil Jiří Veber, velká postava sametové revoluce v Šumperku. Jak na něj vzpomínáte?
Bylo to pro mě velké životní setkání a radost. Vážím si toho, že jsem ho mohla poznat. Věnoval mi také řadu svých textů a knih; byl mi velkou oporou.

Autor: Stanislava Rybičková

2.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Hledáme OBCHODNÍKA DISTRIBUCE do týmu regionálních deníků

Ilustrační foto

Opilý řidič s kamionem kličkoval po dálnici

Závody i muzika. Na Dolní Moravě zahajují lyžařskou sezónu

Už v sobotu se slavnostně otevře Relax & sport resort Dolní Morava. Pracovníci skiareálu tak oficiálně zahájí zimní sezónu.

Čtyřicet lidí hledalo nezvěstného pacienta

Po třiatřicetiletém pacientovi léčebny v Bílé Vodě pátrali v úterý 12. prosince policisté, hasiči i horská služba. Muž odešel v odpoledních hodinách na procházku, když se ale po dvou hodinách nevracel, začal se po něm personál léčebny shánět.

Rozloučili jsme se

Týdenní informační servis pohřebních služeb ze Šumperska a Jesenicka.

Koledy zněly z rozhledny, u kostela i v internátu

Zpěv koled zněl ve středu 13. prosince na osmnácti místech Šumperska a Jesenicka. Lidé si v rámci akce Česko zpívá koledy pořádané Deníkem přišli známé melodie zanotovat na rozhlednu, na náves nebo ke kostelu. Přidali se i středoškoláci na internátu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT