„Je potřeba podpořit slušné lidi, protože v tomto případě je jasné, na čí straně je zlo. Pro lidi, kteří zažili nacistické pogromy, jsou snahy extremistů velmi ponižující. Mají strach, protože si v sobě nesou děsivé vzpomínky. I tehdy před sedmdesáti lety to začalo nenápadnými pochody a nástup fašistů se pak nepodařilo zastavit,“ řekl člen sdružení Luděk Štipl. Zabránit neonacistům v pochodu Prahou se chystá také skupina Romů ze Šumperska. „Pojede nás asi třicet. Velmi se nás to dotýká, protože podobně jako Židé i Romové byli obětí holocaustu. Neonacisty projít nenecháme, je to pro nás urážka. Ze zdejšího regionu zahynula v koncentrácích řada rodin,“ sdělil Jiří Horváth ze Šumperka. Romské rodiny ze Šumperska deportovali nacisté v roce 1941. Jen hrstce lidí se podařilo útrapy koncentračních táborů přežít.

První organizovaný útok na Židy a jejich majetek připravila nacistická státní moc na území německé říše v noci z 9. na 10. listopadu 1938. Celá akce měla působit spontánně, byla však řízena z Berlína. Štipl má jasný názor na to, proč se neonacismus opět vzmáhá. „Při akcích, besedách a přednáškách pro školy běžně zjišťujeme, že středoškoláci nedokážou říct ani jednu větu o židovské historii, která byla přitom součástí našeho prostoru téměř tisíc let. Ve škole se o tom neučí. Tam, kde chybějí informace, se snadno ujme semínko nenávisti, které šíří neonacisté,“ míní Štipl.

 

Křišťálová noc se nevyhnula ani našemu regionu

ŠUMPERSKO - Židovská společenství si dnes připomínají výročí organizovaného nacistického pogromu, který vypukl v noci z 9. na 10. listopadu 1938 na celém území německé říše. Cílem útoku byli Židé, jejich obchody a synagogy. Údajně podle zvuku rozbíjeného skla ve výlohách a oknech se události začalo říkat Křišťálová noc. Pogrom zasáhl také židovské komunity ve městech našeho regionu.

„V Šumperku byl značně zdevastován například Bandlerův obchod se smíšeným zbožím na dnešní Hlavní třídě a řádění se nevyhnul ani židovský hřbitov. Původně měla být vypálena i modlitebna v soukromém domě rodiny Zieglerovy, ale kvůli obavám, že by požárem mohlo být poškozeno elektrické vedení pro nemocnici, plynárnu a jatka, se nacisté spokojili s likvidací zařízení v modlitebně,“ popisuje události Gerhard Wanitschek, který se zabývá historií Židů v Šumperku. Skutečnost, že se nejednalo o výbuch lidového hněvu, ale předem zorganizovanou akci, dosvědčuje průběh pogromu v Úsově.

„Do židovské čtvrti nejprve přijeli němečtí hasiči, natáhli hadice z kašny na náměstí a začali kropit střechu synagogy i okolní domy. Teprve potom rozvášněný dav vtrhl do synagogy a ničil starobylé vybavení. Shořela knihovna a cenný archiv. Domy zůstaly uchráněny, neboť s nimi měli árijci své plány,“ říká Luděk Štipl z loštického sdružení Respekt a tolerance. O vyvrcholení pogromu v Úsově se postaral německý řemeslník. Po žebříku vylezl na střechu synagogy a kladivem srazil kamenné desky desatera, které se po pádu na zem roztříštily. Také v Mohelnici se objevili fanatici, kteří se vrhli na židovské cíle. Vydrancovali modlitebnu v soukromém domě na náměstí a židovský obchod s textilem. Majitel byl zatčen a uvězněn. Židovské obchody i synagoga v sousedních Lošticích byly pogromu ušetřeny, neboť město leželo mimo zabrané Sudety. Po roce 1939 však byly i zde židovské obchody a domy zabaveny a jejich majitelé posláni do koncentračních táborů.

„Křišťálová noc znamenala konec nadějí pro všechny židovské komunity pod nacistickou nadvládou. Byl to rovněž počátek státem organizovaného násilí vůči Židům, které skončilo zavražděním téměř šesti milionů nevinných lidí,“ uzavírá Štipl.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY ZE ŠUMPERSKA A JESENICKA

Moje Šumpersko a JesenickoSportKulturaPodnikáníČerná kronika