Ale na to, že je Mírov jednou z nejtěžších věznic a výroba musí odehrávat uvnitř přísně střeženého areálu, je situace pořád ještě dobrá.

„Při výrobě nábytku a při navíjení elektromotorů nebo broušení odlitků pro Siemens pracuje 130 vězňů. Další dělají na příklad v kuchyni nebo prádelně. Momentálně nemáme práci pro doživotně odsouzené, ještě na konci loňského roku přitom pracovali dva,“ řekl vedoucí zaměstnávání vězňů Jiří Ondrášek.

Snížení zakázek mělo dopad i na civilní zaměstnance: odejít museli čtyři mistři.

Odsouzení mají plat stanovený zákonem, vydělají si podle platové třídy 4500, 6500 nebo 8000 korun. Z hrubé mzdy odvádějí věznici čtyřicet procent, maximálně však 1500 korun. Zbytek jim zůstává.

Vzhledem k dlouhodobým trestů se z mnohých vězňů při výrobě nábytku stávají skuteční odborníci.

„Na nábytku dělám už devět let a ta práce se mi líbí,“ řekl jeden z vězňů odsouzený na osmnáct let.

Zaměstnanost je pro klid mezi odsouzenými velmi důležitá. Bez ní nervozita na celách stoupá. Vězni se nudí a také nemají peníze na věci, které si jinak mohou koupit ve vězeňské kantýně.

Za minulý rok činil celkový obrat výroby na Mírově 61 milionů korun, z toho 38 milionů při výrobě nábytku.