Mohutný dub se nacházel v remízku mezi Krnovem a Guntramovicemi. Ačkoli nebyl příliš starý, podle počtu letokruhů měl zhruba sto dvacet let, vynikal svou mohutností a podle dostupných fotografií i vysokým rovným kmenem.
„Pokud byl normálně zdravý, bylo tam nějakých deset metrů kmene hladkých, vhodných na pořez, určitě měl hodnotu velikou. Dnes se kubík kvalitního řeziva dubu obchoduje i za osm, devět tisíc korun,“ nastínil muž, který profesně pohybuje v oblasti těžby a obchodování se dřevem. Deník jeho identitu zná, ale vzhledem k citlivosti celého případu ji neuvádí.
Složitý obchod
Obchodovat s tak rozměrnou kulatinou je podle jeho slov složité. „Je to velmi obtížné na transport. Dnes už pomalu není technika která by strom v průměru přes metr naložila. Kvůli jednomu stromu se nevyplatí shánět speciální dopravu,“ poznamenává.
Velmi cenné je rozměrné dubové řezivo pro truhláře.
„Hodí se prakticky na všechno, ale především na nábytek. Je to nejhezčí a nejdražší řezivo v Česku. Já z něj dělám často. Takové kousky se ale vyváží na export, my Češi se k nim běžně nedostaneme,“ říká truhlář ze Šumperska, kterého Deník oslovil.
Pro firmy se specializací
Podle něho existují firmy, které se na tak masivní kusy kulatiny specializují.
„Takový kus si rozřežou, přesně vědí, na co ho použijí, třeba na stolové pláty, nechají to vyschnout a za pět let z toho bude pěkný kus nábytku. Může se stát, že bude dřevo na řezu poškozené nebo prasklé. Nemusí to být úplná výhra, ale v principu to nikdy nebude špatný kus,“ dodává.
Byl prodán formou samovýroby
Krnovský dub měl být prodán formou samovýroby. Není ale obvyklé, že by si zájemce vytipoval a skácel konkrétní strom, který se mu líbí.
„Pokud u arcibiskupských lesů prodáváme dříví formou samovýroby, jedná se o výrobu dříví v kvalitě paliva nebo tyčí podle předem jasně stanovených pravidel. Výrobu zadává v lese zájemci hajný. Každý strom musí hajný předem vyznačit barevnou značkou. Zájemce může těžit jen to, co má od našeho hajného vyznačené, povolené k těžbě,“ popsala mluvčí Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Dagmar Málková.
Pozemek, na němž dub rostl, spravují Lesy České republiky. Podle jejich mluvčí si samovýrobce svépomocí zpracovává zadané dříví pro vlastní potřebu. Zadávání jednotlivých případů prodeje, vyznačování, stanovení objemu dříví a dohled nad plněním smlouvy má na starosti revírník. Samovýroba se zpravidla zadává při zpracování suchého nebo jinak znehodnoceného dříví.
Řezivo či palivo?
Dřevo stromu mohlo být využito pro výrobu řeziva či skončit jako palivo.
„Dřevo jsme prodali samovýrobci - fyzické osobě, o dalším využití dřeva nemáme informace,“ uvedla Eva Jouklová pro server Ekolist.cz. Lesy ČR si nechají stanovit znaleckým posudkem cenu stromu. Rozdíl mezi cenou, za jakou byl strom prodán, chtějí vymáhat.
Že by krnovský dub skončil v kamnech, nicméně truhlář oslovený Deníkem pochybuje. „Ten člověk by byl hloupý, kdyby toto pořezal na palivo,“ poznamenal.